Podměstský mlýn

První známý majitel byl opat Ondřej, který se zadlužil u Albrechta z Gutštejna, a proto mu v roce 1518 postoupil majetek, ze kterého však byly vyňaty všechny lesy i "mlýn pod Velkým rybníkem u Kralovic".

Z register z roku 1558 vyplývá, že u města Kralovic stál pod hrází Podměstského rybníka náchlební mlýn. Měl v té době dvě moučná kola a u jednoho z nich dvě ležaté stoupy. Mlýn byl pronajat městu Kralovice a platilo se z něj 15 kop ročně. 

Po roce 1620, kdy bylo zkonfiskováno jmění Grysperků na Kaceřově, se Podměstského rybníka s mlýnem ujal klášter v Plasích a pronajímal jej. 

1651 (soupis podaných dle víry) v Kralovicích:

1) mlynář Pavel Šrotka (30 let) s manželkou Annou (56 let)

2) mlynářka nájemnice Anna Vychrová (60 let)

3) mlynář nájemník Bartoloměj Jedlička s manželkou Alžbětou (41 let)

(nelze však určit, který byl na jakém mlýně)

Kryštof Wolfram byl podle matrik na podměstském mlýně již od roku 1655.

V roce 1668 byl na Podměstském mlýně mlynářem Kryštof Volfram.

Následujícího roku se zde uvádí vdova Barbora Říhová, v jejíž osobě sem přichází hospodařit mlynářský rod Říhů. Vlastnictvím rodu se stává mlýn až roku 1761, kdy mlýn prodal opět opat Hertman za 200 zlatých Vojtěchu Říhovi.

1704 opat Eugen Tyttl jedná o výměně mlýna Týneckého za Podměstský, obec souhlasí, nicméně k výměně nakonec nedošlo

Od roku 1836 byl na mlýně Josef Říha.

V roce 1872 při velké povodni byl mlýn silně poničen, Říha tedy musel postavit mlýn zcela nový. Měl jedno složení a byl na svrchní vodu. Vodní kolo mělo průměr 5,2 m a voda byla přiváděna vantroky 10,40 m dlouhými. 

Dne 12. června 1912 se tehdejší mlynář František Říha pustil do přestavby mlýna na dluh. Dluhy zaplatil. Pod hrází Podměstského mlýna od té doby stojí moderní dvoupatrový mlýn poháněný Francisovou turbínou a při nedostatku vody naftovým motorem. 

V roce 1930 byl majitelem mlýna František Říha (HŠ)

V roce 1935 mlynář Říha zemřel a hospodářství přešlo na vdovu Marii Říhovou a osmnáctiletého syna Františka.

mlynářka Marie Říhová vydatně pomáhala i přes veliké nebezpečí sousedům v okolí, po válce dostala vyznamenání a chtěli jí postavit pomník

1953 byl mlýn znárodněn a dostal se do užívání Západočeských mlýnů a těstáren v Plzni, mlýn vede bývalý stárek Josef Šulc.

Bývalé mlynářce Marii Říhové byl vyměřen důchod 200 Kčs, z něhož musela platit daně a pojistky za mlýn.

V sedmdesátých letech výroba na mlýně skončila a stroje a zařízení byly zničeny. Podměstský rybník byl zavezen a ve mlýně zřízen Městský dům pionýrů a mládeže.

V současnosti je mlýnská usedlost znovu v majetku mlynářského rodu Říhů. Vojtěch Říha zde soukromě hospodaří.