Nečinný mlýn je lepší než mít mlynáře za přítele.
(německé přísloví)

Huťský, Nový mlýn

Huťský, Nový mlýn
40
Závišín
38742
Strakonice
Závišín u Bělčic
49° 29' 24.2'', 13° 51' 26.5''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn pod hrází Velkého bělčického rybníka, původně hamr, připomínaný k roku 1542. Zbořen po roce 1950, na jeho místě dnes plechová skladištní hala, z mlýna zbyly jen terénní nerovnosti.
1,5 km sz od kaple v Závišíně
Závišínský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1542 1. zmínka o mlýnu (původně hamru)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1793 majitel lnářského panství Sweerts-Sporck v zastoupení svého sekretáře Františka Rosenbergrama uzavřel dmlouvu s hutním mistem Antonínem Pachtnerem a jeho manželkou Františkou roz. Knitlovou smlouvu o zřízení železné hutě

huť měla 1 vysokou pec a 3 hamry

1794 huť zakoupili manželé Pachtnerovi

1799 od manželů Pachtnerových zakoupil hrabě Jan Prokop Hartmann z Klarsteina za 39 000 zl.

1804 huť prodal dosavadnímu huťmistrovi Tomáši Svobodovi z Eisenfelsu a krumlovskému obchodníku Janu Smiedovi za 150 000 zl.

1806 zakoupil Jan Nádherný, majitel panství Chotoviny

1.1.1812 koupila Margareta svob. paní Lünckerová z Lutzenwicku a na Lnářích za 40 000 zl., jelikož však nemohla dostát závazkům, přešely v čerevenci 1817 hutě zpět do vlastnictví Jana Nádherného

1837 Václav Minařík

1847 pražský měšťan František Čáslavský s manželkou Barborou, dcerou Antonína Kühnela, fabrikanta z Vrchlabí

 

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1855 František Čáslavský zemřel, hutě zdědila dcera Aloisie, provd. za Gustava Heyrovského (1899 povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Rowenau)

roční produkce 9817 q surového železa

v 60 letech 19. stol zřízen mlýn s pilou

1872 závišínská mlynářka Alšová si stěžuje na vdovu Barboru Čáslavskou, že nechala nad jejich jezem postavit další jez, z kterého si zavodňuje louku, čímž jim ubírá vodu

svobodný pán Karel z Lilgenau na Lnářích koupil mlýn od Barbory Čáslavské

1883-1899 nájemce mlynář František Junger, syn mlynáře z Tchořovic

1910 nájemce František Kohout, syn mlynáře Františka Kohouta ze Lnář

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

syn František a Petr narukovali, Petr  byl raněn, ale vrátil se, František byl zastřelen jako italský legionář

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1926 Petr Kohout se oženil s Josefou Viktorovou a převzal mlýn

1930 mlýn a pila, maj. František Kohout

1940 majitelé: advokát Jindřich Vaníček, Vlasat Kurzová roz. Vaníčková, ing. Josef vaníček, JUC. Slavomír Vaníček

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1951 mlýn ještě stál

1953 zemřel poslední mlynář Petr Kohout, ukončeno mletí

mlýn převzali rybáři, dva roky sloužil jako rybí líheň, pak skladiště

u mlýna býval pionýrský tábor

1987 mlýn stále v relativně dobrém stavu, avšak zbořen a zcela rozebrán, údajně skrz potřebu materiálu na opravy cest

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

v noci z 12. na 13. srpna 2002 se protrhla hráz rybníka Luh u Újezdce, hráz Huťského rybníka tento nápor nevydržela a rovněž se protrhla, valící se voda rozdělila osadu Hutě na dvě části a vypalvila obec Závišín, těžce poškozen byl Alešův mlýn

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kohout
  • Junger

Historie mlýna také obsahuje:

1793 hrabě Sweerts-Sporck

1794-1799 manželé Antonín a Františka Pachtnerovi

1799-1804 hrabě Jan Prokop Hartmann z Klarsteina

1804-1806 Tomáš Svoboda z Eisenfelsu a  Jan Smied

1806-1812 Jan Nádherný

1812-1817  Margareta svob. paní Lünckerová z Lutzenwicku a na Lnářích z

1817-1837 Jan Nádherný

1837 Václav Minařík

1847-1855 František Čáslavský

1855 Barbora Čáslavská

svobodný pán Karel z Lilgenau na Lnářích

1940 JUDr. Jindřich Vaníček, Vlasta Kurzová roz. Vaníčková, ing. Josef Vaníček, JUC. Slavomír Vaníček

Nájemci: 

1883-1899  František Junger

1910-1926 František Kohout

1926-1953 František Kohout ml.

 

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1915: 1 české, 1 francouzské, 1 válcové složení
            1 jednopárová válcová stolice
            1 dvoupárová
            francoiuzský kámen
            český kámen - šrotovník
            čistící stroje zn. Everika
            savka
            4 vysévací stroje
            Zaniklý
            • pila
            • hamr
            původně hamr
            1915 pila
            1930 mlýn a pila
            1 jednopásová pila
            mlátička na obilí
            dynamo pro osvětlení mlýna, pily a hájovny
            (všechny stroje nemohly být spuštěny najednou)
            • rybník
            Na výtoku z Velkého bělčického rybníka, skrz rybniční hráz vedena voda dvěma vyzděnými kanály (ku mlýnu a k pile), na straně rybníka opatřenými stavidly. Z kanálu voda pokračuje dřevěnými vantroky na kola, na mlýn vantroky 117 cm dlouhé, 115 cm široké, 105 cm hluboké, na pilu široké 250 cm, dlouhé 360 cm, hluiboké 105 cm. Od mlýnských kol voda odváděna zakrytým zděným kanálem 2 m širokým, který se vléval do odpadu od pily, ten byl široký 4 m a měl přirozené břehy. 110 m pod mlýnem se odpadní voida vlévala do Závišínského potoka (zv. Hamerský).
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 4 kola na svrchní vodu (2 na mlýn, 2 na pilu), hltnost 0,509 (max 0,71) m3/s, spád 4,23 m, výkon 18,6 HP (max. 27,6 HP)
            obě kola u mlýna prům. 3,5 m, u pily 3,45 a 3,7 m
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 4 kola na svrchní vodu (2 na mlýn, 2 na pilu), hltnost 0,509 (max 0,71) m3/s, spád 4,23 m, výkon 18,6 HP (max. 27,6 HP)
            obě kola u mlýna prům. 3,5 m, u pily 3,45 a 3,7 m
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 11 (Plzeň) s. 8
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 11 (Plzeň) s. 8
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Siblík
            NázevBlatensko a Březnicko
            Rok vydání1915
            Místo vydáníBlatná
            Další upřesněnís. 215
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJaroslava Pixová
            NázevMlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné
            Rok vydání2020
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 104-119

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            11.11.2019 09:39 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.11.2019 19:57