Nejtvrdší mlýnský kámen si opotřebuje hrubé zrno.
(německé přísloví)

Eliášův mlýn

Eliášův mlýn
1
Dolní Heřmanice
594 01
Žďár nad Sázavou
Dolní Heřmanice
49° 18' 29.7'', 16° 1' 56.2''
MVE postavená na mlýništi bez mlýna
V místech kde stával starý mlýn lze dnes vysledovat pouze nepatrné zbytky zdiva a vodního díla, které využívá nedaleko postavená nová malá vodní elektrárna.
samota západně od obce
Oslava
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1671 urbář:  mlýn Eliášův dával před časy 2 míry žitné mouky tasovskému faráři

První písemná zmínka o mlýnu pochází z roku 1695, kdy na něm byl mlynář Štěpán Eliáš, dával ouroku na sv. Jiří 31 kr., na sv. Václava 31 kr. a za ponůcky 15 kr. Ze stavů a řeky platí 2 zl. na sv. Jiří a 2 zl. 26 kr. na sv. Václava.

Protože kousek nad mlýnem stojí zřícenina hrádku Templštejn, máme za to, že mlýn byl v tomto osamělém místě založen jako důležitá součást hrádku a je daleko starší než prvá písemná zmínka o něm. Ve Vlastivědě moravské (Velkomeziříčského okresu) se můžeme na str. 169 dočíst pod obcí Dolní Heřmanice: „V roce 1775 měl Eliášův mlýn dvě mlecí složení a pilu, mlynářem na něm byl Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš. Dává vrchnosti 1 zl. 2 kr. gruntovní činže, 15 kr. za hlásku, 3 slepice a 16 vajec.

1781/82 po vydání Tolerančního patentu přestoupila mlynářka-vdova Alžběta Hančová (Hamžová) i její dcery z I. manželství k helvétské víře.

Před zánikem měl mlýn tři až čtyři složení podle počtu vodních kol, jedno z kol bylo na pilu. Spád vody na vodní kola činil pět metrů, což bylo ze mlýnů v okolí nejvíce. Eliášův mlýn patřil do panství velkomeziříčského.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

 Dne 10. června 1899 vypukl ve mlýně požár a mlýn vyhořel do základů. Po požáru již nebyl obnoven a na jeho místě byla postavena hájenka zvaná Druhá. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Hajný Vokoun si zbudoval v roce 1939 na náhoně po mlýně malou vodní turbínu za účelem výroby elektrického proudu.

Hájenka postavená v místech zbořeného mlýna byla v 80. letech zbořena a na jejím místě postaveno rekreační středisko Nesměř.

Pozůstatky po bývalém mlýně jsou: kamenné zdivo, tzv. lednice, mlýnská strouha a jez na řece Oslavě, jehož stáří si netroufáme odhadnout a který je oblíbeným rybářským revírem.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Eliáš
  • Hamža

Historie mlýna také obsahuje:

1671 Eliáš

1695 Štěpán Eliáš

Antonín Eliáš

1775 Antonín Hamža

1781/82 Alžběta Hančová (Hamžová)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            V roce 1775 měl mlýn dvě mlecí složení, v roce 1899 měl mlýn tři či čtyři složení.
            Zaniklý
            • pila
            U mlýna bývala pila.
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • turbínová kašna
            • lednice
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisPřed zánikem měl mlýn zřejmě tři kola na svrchní vodu se spádem cca 5 m.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisPřed zánikem měl mlýn zřejmě tři kola na svrchní vodu se spádem cca 5 m.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJosef Mikulášek, Vladimír Makovský
            NázevHistorie mlýnů na řece Oslavě
            Rok vydání2002
            Místo vydáníinternet
            Další upřesněníBudišovský zpravodaj
            Odkazwww.mestysbudisov.cz
            Datum citace internetového zdroje30.12. 2013
            AutorJosef Mikulášek, Vladimír Makovský
            NázevHistorie mlýnů na řece Oslavě
            Rok vydání2002
            Místo vydáníinternet
            Další upřesněníBudišovský zpravodaj
            Odkazwww.mestysbudisov.cz
            Datum citace internetového zdroje30.12. 2013
            AutorVladimír Makovský
            NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku II.
            Rok vydání2006
            Místo vydáníVelké Meziříčí
            Další upřesněnís. 61-64

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            30.12.2013 16:57 uživatelem REAPERXCX

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 1.9.2017 15:58
            doxa (Jan Škoda) 25.2.2021 23:38