Mlýn nemele bez vody.
(italské přísloví)

Krnčický mlýn

Krnčický mlýn
31
Krnčice
67541
Třebíč
Krnčice
49° 1' 15.1'', 15° 47' 36.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí pod hrází Krnčického rybníka.
Na samotě, pod hrází Krnčického rybníka.
Jevišovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První listinná zpráva o Krnčicích je z roku 1351, a to v souvislosti se vsí
Jackovem. Dovídáme se z ní, že Jindřich z Bítova prodává Vrenovi z Jackova

vedle dvora s pozemky a tvrzí sedmi lánů, osmi dvorů, hospody a mlýna také
v Krnčicích dvůr s tvrzí ( zámeček?) s třemi lány polí, dvěma dvorci, svobodnou
hospodou a mlýnem za 130 hřiven.

viz https://www.novesyrovice.cz

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1824 František Holík

Byl zde mlýn o jednom složení s jednou pilou zaměstnávající 2 dělníky, kteří
ročně semleli 60 měřic pšenice, 800 měřič žita a nařezali 500 kusů prken z 1 kopy klád.

viz https://www.novesyrovice.cz

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 Eduard Procházka

1 9 3 8.
28. února zemřel Eduard Procházka, mlynář, vdovec, ve stáří 75 let.

viz https://www.novesyrovice.cz

Dne 30. ledna 1977 zemřel pan Bedřich Procházka z čísla 36, důchodce,
bývalý mlynář na krnčickém mlýně, ve věku 75let.                                     https://www.novesyrovice.cz

Již asi od roku 1979-1980 oživl znovu Krnčický mlýn číslo 31, kde nájemcem býval Bedřich Procházka a majitelem Jan Sova z Jaroměřic nad/Rokytnou. Sova odkoupil mlýn od rodiny Procházkových, kteří nadále ve mlýně zůstali mlít. (někdy v době první republiky nebo za druhé světové války) a prodal jej Antonínu Břinkovi z Mor. Budějovic, který si zde zavedl chov lišek, norek, slepic, husí a kachen, takže mlýn bez klapotu opravdu. Tolik zápis Leopolda Švandy. Stručná historie je tato:
Roku 1906, kupuje mlýn v Krnčicích číslo 31, Eduard Procházka se svoji manželkou Annou a třemi dětmi Ladislavem, Boženou, Bedřichem, (František se již narodil v Krnčicích) od Bohdana a Antonie Radkovských (kteří společně s Kabelkovými z čísla 7 věnovaly hlavní kříž na hřbitově v Častohosticích roku 1897). Nejstarší syn
Ladislav, dostává mlýn r.1924, ostatní děti odchází za prací do světa. Pro neshody s rodiči Ladislav asi r.1927, odchází a při finančních potížích mlýn dává jako zástavu svému švagru Sovovi . Na prosbu rodičů se vrací domů syn Bedřich, chce mlýn koupit zpět, ale ten mu není nikdy prodán. Je mu nabídnut až v roce 1961 kdy je již majitelem domku číslo 36 a to již o mlýn nemá zájem on ani jeho děti Václav Procházka syn Bedřicha. 

Další zápis z kroniky Krnčic:

Procházkův mlýn
číslo 31, který později změnil majitele, jimž se stal Jan Sova, bydliště Chýška a od roku 1948 Jaroslav Sova bydliště Jaroměřice nad/Rok., ale dřívější majitel Eduard Procházka, zde nadále bydlel až do své smrti roku1938. Mlynářskou živnost zde provozoval syn Eduarda, Bedřich Procházka až do roku 1952, kdy byly malé mlýny
zrušeny a bylo povoleno pouze šrotování obilí na krmení. Nájemce zde bydlel s rodinou až do roku 1962, kdy umírá jeho manželka Magda Procházková. Pohřeb je již vypraven z opraveného domu číslo 36, který koupil v roce 1957, po zemřelém zednickém mistru a majiteli bývalé cihelny Františku Dvořákovi. Domek však již neprodával majitel, ale jeho dědic z Brna. Bedřich Procházka , jako provozovatel mlýna, za druhé světové války velmi pomáhal všem lidem z okolí,
prodejem mouky, které tehdy byl velký nedostatek v důsledku přídělového systému.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Procházka
  • Holík
  • Sigmund

Historie mlýna také obsahuje:

1824 František Holík

1930 Eduard Procházka

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2018
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        přízemní
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Nezjištěn
            • pila
            • náhon
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,242 m3/s, spád 4,5 m, výkon 10 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,242 m3/s, spád 4,5 m, výkon 10 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 20
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 20

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            11.9.2020 06:59 uživatelem jbarcuch

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 26.9.2020 16:05
            doxa (Jan Škoda) 13.9.2020 23:18