Když se mlynáři bouří, zavaž pytle.
(italské přísloví)

mlýn a niťárna v Dolním Podluží

mlýn a niťárna v Dolním Podluží
119
Dolní Podluží
40755
Děčín
Dolní Podluží
50° 52' 54.5'', 14° 37' 28.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Budova bývalého mlýna existujícího již v polovině 18. století a přestavěného ke konci 19. století na textilní továrnu stojí ve východní části obce Dolní Podluží.
východní část obce
Lužnička
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V polovině 18. století provozoval mlýn mlynář Josef Engelmann nejprve s manželkou Theresií, rozenou Riedl. Ta zemřela po narození dcery Marie Anny v lednu 1763. Ještě téhož roku se mlynář znovu oženil, jeho druhou ženou se stala Theresie Strohbach. Z druhého manželství vzešlo 7 dětí, synové Johann Christoff (1764), Johann Peter (1766), Johann Prokop (1768), Franz Josef (1770), Maria Theresia (1773 - 1774), Maria Theresia (1775) a Maria Magdalena (1778).

Od konce 18. století zde Engelmannové nehospodařili, mlýn byl pronajímán. V 90. letech zde krátce byl mlynář Jacob Grohmann s manželkou Annou Marií, rozenou Michl. Syn Joseph Anton se jim narodil na zdejším mlýně v dubnu 1792.

Od roku 1800 je zde v nájmu uváděn mlynář Joseph Franz Richter s manželkou Rosalií, rozenou Görner z Jiřetína. Josepf Franz se narodil roku 1766 jako syn mlynáře Franze Richtera z nedalekého mlýna čp. 3, který spadal rovněž pod obec Dolní Podluží a kde později hospodařil jeho bratr Franz Anton Richter. Dospělého věku se dožily jeho děti Franz (budoucí mlynář), Theresia a Maria Anna.

Kolem roku 1831 převzal mlýn Franz Richter, který už byl rovněž jeho majitelem. Ten se oženil s Marií Annou Rollig, která byla dcerou mlynáře Petra Rolliga ze mlýna ve Valkeřicích čp. 125 (Buschmühle dnes v katastru Františkova nad Ploučnicí). Maria Anna byla i po matce z mlynářského rodu, jejím dědečkem z matčiny strany byl mlynář Ferdinand Weidlich ze mlýna v Chřibské čp. 23. Z manželství se narodili synové Franz (1831 – 1832), Franz Anton (1834), Joseph (1836) a Julius (1838) s dcera Carolina (1833).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V 60. letech 19. století zde hospodařil syn předchozího, Franz Anton Richter, s manželkou Emilií, rozenou Reinisch. U něj byly uvedeny živnosti mlynář a zemědělec.

Dalším v pořadí z tohoto rodu byl Karl Richter, který mlýn přestavěl na textilní výrobu. V roce 1895 byl uváděn jako továrník.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 byl vodní provoz evidován jako niťárna, majitelem byl Karl Eduard Richter.

Po válce byla rodina Richterových odsunuta do Německa.

Budova slouží jako obytný dům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Engelmann
  • Grohmann
  • Richter

Historie mlýna také obsahuje:

pol. 18. st. Josef Engelmann

1831 Franz Richter

kolem 1860 Franz Anton Richter

1895 Karl Richter

1930 Karl Eduard Richter

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    10 2020
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        vícepodlažní
        • kamenické prvky barokní a mladší
        • dveře
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • přádelna
          • náhon
          • odtokový kanál
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – jedno vodní kolo na vrchní vodu, spád 4,2 m, výkon 10,9 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – jedno vodní kolo na vrchní vodu, spád 4,2 m, výkon 10,9 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 36
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 36
          AutorInternet, SOA Litoměřice
          NázevMatriky a další archiválie, obec Dolní Podluží (dříve Niedergrund)
          Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
          Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
          Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
          Datum citace internetového zdroje15.10.2020

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          15.10.2020 13:16 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 18.10.2020 18:08