Svět je zemský mlýn, který mele darebáky a zloděje.
(německé přísloví)

Dolní Rabasův mlýn

Dolní Rabasův mlýn
13
Buček
331 41
Plzeň-sever
Buček
49° 57' 2.9'', 13° 31' 42.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Roubené stavení z přelomu 18. a 19. století je součástí mlýnské usedlosti, kde je také zděný hospodářský objekt a roubená stodola. Nade mlýnem byla mlýnská nádržka, ze které byla vedena voda na mlýnské kolo. Objekt mlýna je v poslední době opravován. Stav mlýnice v souč. době nezjištěn.
V katastru nemovitostí je čp. 13 vedeno jako rodinný dům.
Samota jižně od obce
Kralovický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

O Dolním mlýnu se hovoří roku 1584, kdy od Vondry Eberta koupil mlynář Vávra Fejfar louku a postavil na ní mlýn o dvou kolech. Roku 1609 mlynář zemřel a mlýna pod vsí se ujal jeho syn Havel Fejfar. Jeho matka Regina se však znovu provdala za Řehoře Rabase, jenž tu začal hospodařit, a Havel Fejfar přesídlil na Kynclovský statek čp.2 a byl zván Kyncl.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Když Havel Fejfar roku 1653 zemřel, přišel na Dolní mlýn, tenkrát již zvaný Rabasův, mlynařit jeho syn Matouš. Po něm zde hospodařil Matoušův syn Jakub. Od Jiříka, syna Jakuba Fejfara, získala pak mlýn vrchnost.

V roce 1762 mlýn emfyteuticky koupil od vrchnosti Jan Rabas za 150 zlatých. V té době měl mlýn jedno mlýnské kolo na nestálé vodě, z mlýna bude ročně platit 12 zlatých a odvádět 12 strychů žita, z panských lesů dostane 9 sáhů dříví, za což bude ročně odvádět 4 strychy popele do panské draslovny.

Na indikační skice z roku 1839 je jako majitel Dolního mlýna uveden František Rabas.

Celestýn Rabas doložen k r. 1879 viz zápis z matriky narození jeho dcery.

V roce 1895 byl majitelem Dolního mlýna Antonín Rabas. Mlýn měl jedno složení poháněné jedním mlýnským kolem na svrchní vodu.

Mlynářský rod Rabasů držel mlýn do první světové války.

V r. 1921 koupil mlýn František Hauzner. Ten však mlynářem nebyl, a tak na mlýně mlel až do roku 1924 stárek. Pak se tu jen šrotovalo a činnost mlýna skončila hned následujícího roku. Po Františku Hauznerovi převzal mlýnskou usedlost jeho syn.

1930 František Hausner

V současné době je čp. 13 vedeno v katastru nemovitostí jako rodinný dům a majiteli jsou potomci Rabasů, žijící v USA.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Fejfar
  • Rabas
  • Hauzner
  • Hausner

Historie mlýna také obsahuje:

1584-1609 Vavřinec Fejfar

1609- Havel Fejfar

Řehoř Rabas

Matouš Fejfar

Jakub Fejfar zv. Rabas

Jiří Rabas (Fejfar)

vrchnost

1762 Jan Rabas

1839 František Rabas

1895-1921 Antonín Rabas

1921-1930 František Hauzner (Hausner)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • předbělohorské období do roku 1620
      roubená+zděná
      přízemní
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • topeniště, kamna, pec
      • existující torzo obyčejného složení
      Žádná položka není vyplněna
      1895: 1 složení
      • náhon
      • odtokový kanál
      • lednice
      1895: jez přepadový ve špatném stavu z lomového kamene mezi vyhnilou dřevěnou konstrukcí, zarostlý travou, 8,5 m dlouhý, 1,7 m široký.
      Od jezu vedena mlýnská strouha, v levém břehu ve vzdálenosti 83,35 m jalové stavítko, na konci se rozšiřuje v nádržku, v jižní části za stavítkem průtokový otvor na kolo.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1895: 1 kolo
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,092 m3/s, spád 4 m, výkon 3,1 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1895: 1 kolo
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,092 m3/s, spád 4 m, výkon 3,1 HP
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorKlempera, Josef
      NázevVodní mlýny v Čechách IV
      Rok vydání2001
      Místo vydánínakladatelství Libri Praha
      Další upřesněníkniha str. 59-60
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorKlempera, Josef
      NázevVodní mlýny v Čechách IV
      Rok vydání2001
      Místo vydánínakladatelství Libri Praha
      Další upřesněníkniha str. 59-60
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 27
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorJaroslav Sklenář
      NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
      Rok vydání1997
      Místo vydáníČistá
      Další upřesněnís. 115-116
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autorkol.
      NázevTajemství řeky Střely
      Rok vydání2017
      Místo vydáníPlzeň
      Další upřesněnís. 162-163
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Vytvořeno

      10.1.2017 22:09 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 23.9.2019 22:00
      doxa (Jan Škoda) 24.6.2020 13:06