K čemu je zrno na mlýně, když není mleto.
(německé přísloví)

Jindický, Vokálův mlýn

Jindický, Vokálův mlýn
41
Jindice
285 04
Kutná Hora
Jindice
49° 54' 40.9'', 15° 4' 25.8''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál na samotě západně od obce Jindice, vlevo od místní silnice z Jindic směr Hatě. Byl také nazýván „mlýn v lukách“.
samota
Onomyšlský potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn existoval již začátkem 17. století. V roce 1601 prodal Jindřich Mirek ze Solopisk „celou ves Jindice se dvorem poplužním, se zahradou, lukami, vrbinami, lesy, háji, rybníky, mlýnem v lukách…“ Danieli Pražákovi za 3 750 kop grošů českých. Danielův syn Jan Pražák z Jindic statky zadlužil, byly proto v roce 1615 nařízením zemských komisařů prodány Filipovi Čejkovi z Olbramovic. Po něm následovala na krátkou dobu Marie Magdalena Trčková.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od roku 1629 byla majitelkou Jindic se všemi statky Zuzana Salavová ze Šaratic. V roce 1646 dala svému synovi moc, aby „ves celou se dvorem poplužním a vše, co by tu měla, totiž s ovčínem, mlýnem o 2 kolách, s výsadní krčmou, kovárnu….“ prodal Krištofovi Kordulovi ze Sloupna a jeho manželce Kateřině za 4 500 zlatých rýnských.

Mlýn je zakreslen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768.

V roce 1838 je ve stabilním katastru jako majitel uváděn Václav Skopec (Wenzl Skopetz).

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1912 je uváděno, že obec Jindice měla 2 mlýny, mlýn v lukách je nazýván Vokálův.

1913 Josef Beneš

V roce 1930 byl majitelem Josef Beneš.

Na leteckém mapování z roku 1954 budova mlýna ještě stojí.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Z mlýnské budovy se dochovala pouze zadní hospodářská část ležící nejblíže k hrázi rybníka. Ostatní části budovy zanikly někdy v období 2005-2010. Současný majitel si vedle na pozemku postavil chatu a využívá místo k rekreačním účelům. Plánuje provést k dochované hospodářské části mlýnské budovy přístavbu. (infomace od současného majitele)

Rybník je vysušen a jeho dno je využíváno jako pole.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Skopec
  • Vokál
  • Beneš

Historie mlýna také obsahuje:

1838 Václav Skopec

zač. 20 st. Vokál

1913-1939 Josef Beneš

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2017
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      Dle dochované části, zbytků zdí a základů byl mlýn zděný, zdivo smíšené, z velké části kamenné. Budova se skládala ze 3 částí, přední část byla obytná, za ní následovala mlýnice vystavěná z kamene, zadní část byla hospodářská. Dochovala se pouze zadní hospodářská část.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • stavidlo
          • rybník
          • odtokový kanál
          Mlýn ležel přímo pod hrází Mlýnského rybníka, ze které tekla stavidlem voda k vodnímu kolu. Odtok od mlýna ústil do Onomyšlského potoka. Rybníkem protékal Onomyšlský potok a vléval se do něj Mančický potok.
          Potok za bývalým rybníkem se dnes nazývá Onomyšlský, dříve byl uváděn jako Mančický. V roce 1930 je uveden název potoka Svatoanenský.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 5,6 m, výkon 3 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 5,6 m, výkon 3 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 26
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 26
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorAntonín J. Zavadil
            NázevKutnohorsko slovem i obrazem
            Rok vydání1914
            Místo vydáníKutná Hora
            Další upřesněníSoudní okres Uhlířskojanovický, Jindice
            Odkazhttp://www.cms-kh.cz/sites/default/files/books/zavadil-kutnohorsko_slovem_i_obrazem_2.pdf
            Datum citace internetového zdroje12.5.2017
            AutorJosef Jirousek
            NázevVodní mlýny na Kutnohorsku
            Rok vydání2019
            Místo vydáníŽehušice
            Další upřesněnís. 108
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            12.5.2017 12:11 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.5.2017 17:01
            Radomír Roup 11.6.2018 12:58
            doxa (Jan Škoda) 19.3.2020 13:07