Kdo jde do mlýna, zmoučí se, kdo jde do nebe,
stane se blahoslaveným,
ale lepší je být zmoučený než blahoslavený.
(německé přísloví)

Šibeniční, Novohrázský mlýn

Šibeniční, Novohrázský mlýn
60
Nový Bydžov
50401
Hradec Králové
Nový Bydžov
50° 14' 30.4'', 15° 31' 55.1''
Prameny doložené mlýniště
Novohrázský mlýn někdy zvaný Šibeniční, stávající u Novohrázského či Šibeničního rybníku vybudovaném na Králickém potoku nedaleko vesnice Prasek. Mlýn je poprvé zmiňován v roce 1611 a zanikl počátkem 19. století.

GPS 50.2417639N, 15.5319861E
Mlýn se nacházel cca 500 m západně od dolního konce vesnice Prasku.
Králický potok
volně přístupný

Obecná historie:

Krátce poté, co se vesnice Prasek v roce 1516 stala majetkem rodu Pernštejnů, byl založen na Králickém potoku rybník zvaný Šibeniční a později jmenovaný také Novohrázský. Ihned po založení byl rybník nejspíše nazýván Starosta, jak vyplývá z rybničních register. Nově napuštěný rybník se rozprostíral téměř od dolního konce Prasku až k Řehotům. Jméno Šibeniční dostal podle nedaleké šibenice, která se nacházela na rozcestí mezi lesem Chlumem a Králickým potokem. Z peněžitých register vyplývá, že rybník v roce 1623 sloužil k chovu plůdku ryb a vodní drůbeže, za kterou město inkasovalo 7 kop 2 groše 4 denáry. O rok později byl zisk z drůbeže téměř dvojnásobný.

Na hrázi nového rybníka byl postaven malý mlýn zřejmě v době, kdy již od roku 1575 vlastnil Prasek Adam Slatinský z Hostovic a na Prasku. Opět někdy nazývaný Novohrázský, jindy Šibeniční podle rybníku. Mlýn je poprvé zmiňován v roce 1611, kdy město Nový Bydžov kupuje Prasek od dědiců po panu Adamovi Slatinském.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínky o mlýnu v této oblasti jsou z roku 1311 v Knize svědomí města Nového Bydžova v zápisu ocenění lánů, kde je uvedeno: „Též městiště mlýna v Drahobylicích (in Dralowitz) na 6 hřiven.” Drahobylice byla vesnice, která se nacházela kdesi mezi Metličany a Králíky. Vesnice zanikla nejpozději na začátku 15. století a zdejší pole se dodnes nazývají Drahobelce. Zda se popisovaný mlýn nacházel přímo na Králickém potoku nebo spíše na druhé straně kopce na řece Cidlině (dříve známé pod jménem Drahobylka) nevíme.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

První jasnou zmínku o mlýně nacházíme v roce 1611, v zápise o prodeji vsi Prasku, i s mlýnem, městu Novému Bydžovu.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Z let 1623–1624 nacházíme několik účetních záznamů vztahujících se k mlýnu. Užitek z mlýna Šibeničního, který byl na třetinu najat, byl vyčíslen za dva korce žita prodaného za 34 kop grošů, dále jeden korec „žita vejmelného“ za 6 kop grošů, v dalším účetním období byl zisk za žito pouze 19 kop a 30 grošů. Výdaje na mlýn praseckému kováři od zostření 15 voškrdů, šesti pemrlic, svaření dvou zděří na kameny a za jednu kopu hřebíků s širokými hlavami do vodního kola činily celkem 1 kopu 48 grošů.

V soupisu poddaných podle víry z roku 1651 je v závěru soupisu za Nový Bydžov zmíněno: „Mlejnové náležející k městu jsou tři, všechny díky vojenským těžkostem k rozzastavování přišly a k dobrému obecnímu obrácení býti nemohou.“ Z toho vyplývá, že po třicetileté válce mlýn v provozu nebyl.

V roce 1692 se ve farních matrikách nachází zmínka o Matěji Cihláři, mlynáři z Novohrázského mlýna. Pravděpodobně i jeho otec Jan byl předtím zdejším mlynářem.

Na základě reskriptu Marie Terezie byl mlýn, při němž se nacházelo 16 korců polí a 2 jitra luk (celkem 5,8 ha), roku 1757 dědičně prodán Josefu Krumšábrovi (také Krunšábl, Krušnábl) za 650 rýnských zlatých a nájemné činilo 75 zlatých ročně. 

Podle Josefského katastru zjišťujeme, že mlýn pod číslem 60 (dle prvního číslování domů v Prasku) vlastnil v roce 1785 Josef Dlask.

Z dochovaných písemností vyplývá, že v červenci 1799 uzavřeli trhovou smlouvu na prodej mlýna jako prodávající Jan a Anna Karáskovi, měšťané novobydžovští, a na druhé straně jako kupující František Nosek z Proseče, panství Hrubá Skála, a Pavel Buchar z harrachovského panství. Cena mlýna byla stanovena na 1748 zlatých.

Záhy z roku 1801 se dochovala trhová smlouva o opětovném prodeji Novohrázského mlýna v Prasku. V tomto roce prodali mlýn František Nosek a Pavel Burchar, kteří ho dříve zakoupili od výše uvedených manželů Karáskových, Janovi Balicharovi, mlynářskému mistrovi z městečka Miletína, a jeho dvou dětem za 1748 zlatých. Z kupních smluv zjišťujeme, že součástí mlýna byla i pila.

V roce 1817 zakoupili od Jana a Marie Balicharových Novohrázský mlýn manželé Jan a Kateřina Blažkovi a manželé Václav a Dorota Burešovi z Pardubic za 3200 zlatých. Ze smlouvy se dozvídáme, že se uvažovalo o stavbě nového stavení, zároveň byl Novohrázský rybník v té době bez vody. Novobydžovský magistrát slíbil, že k mlýnu vybuduje nový náhon. V této souvislosti se dochoval z roku 1814 situační plánek na vybudování nového vodního příkopu k  mlýnu. Zednický mistr Josef Martínek vyčíslil náklady na 676 zlatých, které měly být placeny z mlýnského důchodu. Zda došlo k realizaci stavby nového náhonu a budovy nevíme.

Mlýn byl někdy ve 20. či 30. letech 19. století zrušen a zanikl. Novohrázský rybník byl vysušen a kolem Králického potoka vznikly nové louky ze kterých mělo město větší užitek. To se stalo mlýnu zřejmě osudným. Na místě, kde mlýn stával, nezůstalo nic a o bývalé přítomnosti rybníka svědčí pouze pozůstatek části hráze porostlé duby.

O mlýnu v Prasku existuje pověst Mlýn na Nové hrázi v knize Václava Horyny, Perly mezi kamením. Pověst ilustruje zřejmě reálné spory mlynáře s městem Novým Bydžovem, kterému patřil rybník. Tyto spory i ve skutečnosti mohly vést k zániku mlýna.

Události
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Balichar
  • Blažek
  • Buchar
  • Bureš
  • Cihlář
  • Dlask
  • Karásek
  • Krumšábr
  • Nosek

Historie mlýna také obsahuje:

HORYNA, Václav. Perly mezi kamením: pověsti, báje, lid. vypravování z východních Čech. 1. vyd. Hradec Králové: Kruh, 1980. 263 s.

Stručně: Mlýn stál na nové hrázi na kůlech u loviště rybníka. Město nemělo z mlýna velký užitek a z rybníka taktéž ne. Chovné ryby těžko pokrývaly náklady na údržbu rybníka a vydržování fišmistra. Tak se radní rozhodli, že rybník vysuší a vzniklé louky pronajmou. To se také stalo i přesto, že měl mlynář řádnou smlouvu s městem. Bez vody z rybníka mlýn nemohl fungovat, a tak si mlynář šel stěžovat na radnici do Nového Bydžova. Radní se mu vysmáli a podobně dopadl i u soudů. Tu si mlynář vzpomněl, že kdysi pomohl čertovi ze želez. Zavolal ho tedy a čert vymyslel, že mu postaví mlýn větrný. Mlynář byl spokojen a dál provozoval mlynářské řemeslo.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    09 2020
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Malý mlýn zřejmě s jedním vodním kolem.
            Zaniklý
            • pila
            • rybník
            Žádná položka není vyplněna
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorKalousek Josef
            NázevArchiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích. V praze 1899, s. 527–532. Registra rybničná na panství Pardubském a Bydžovském 1494–1520.
            AutorKalousek Josef
            NázevArchiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích. V praze 1899, s. 527–532. Registra rybničná na panství Pardubském a Bydžovském 1494–1520.
            AutorHoryna Václav
            NázevPerly mezi kamením: pověsti, báje, lid. vypravování z východních Čech. 1. vyd. Hradec Králové: Kruh, 1980. 263 s.
            AutorMikulka Miloslav, Pavlík Jiří, Pokorný Radek
            NázevPrasek v proměnách času
            Rok vydání2020

            Místo uloženíNA
            Název fonduDZV
            Název archiválieDesky zemské větší 47 L6–7
            Místo uloženíNA
            Název fonduDZV
            Název archiválieDesky zemské větší 47 L6–7
            Místo uloženíNA
            Název fonduStará manipulace
            Název archiválieStará manipulace, B20/9, Peněžní účty Nového Bydžova 1623 – 1625, kart. č. 113
            Místo uloženíNA
            Název fonduDZV
            Název archiválieDesky zemské větší, kniha č. 185, folio A–13.
            Místo uloženíSOkA Hradec Králové
            Název fonduAM NB
            Název archiválieStátní okresní archiv Hradec Králové, Archiv města Nový Bydžov, kart. č. 41, inv. č. 1766.
            Místo uloženíSOkA Hradec Králové
            Název fonduAM NB
            Název archiválieStátní okresní archiv Hradec Králové, Archiv města Nový Bydžov, kart. č. 41, inv. č. 1768.

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Ostatní

            Vytvořeno

            17.9.2020 15:48 uživatelem miku9@centrum.cz

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.9.2020 08:47