Horní mlýn Křišťalův

1591 prodal Aleš Stránecký ze Stránec a na Pivcově (Stránecké) Zhoři pozůstalý mlýn po Matějovi za 450 rýnských Jakubu Kačírkovi, po něm syn Jan Kačírek

1598 mlýn zv. Práškovský koupil Jíra Karásek

1606 jej pustil Janu Sklenáři z Měřína

1650  Jakub pro své zlé skutky vrchností z mlýna vyhnán

zpustlý mlýn s kolem a stoupou za přítomnosti prokurátora P. Romualda a P. Mariana odevzdán Lukášovi

1676 vrchnostenský

1773 dědičný vlastník Jakub Peterka prodává za 350 zl. Antonínu Kadlecovi, sám si zde zajišťuje doživotní výminek

1791 Antonín Rymeš, platí 12 zl. činže a 14 měřic žita v penězích (21 zl.), celkem tedy 33 zl.

1801 postupuje mlýn synu Josefovi (*1780) a jeho ženě Terezii (*1780), musí ale vyplatit sourozencům po 20 zl. (celkem 100 zl.)

1804 vystavěl při mlýně pilu a příkopu přes louku Františka Musila, za což mu ročně bude platit 1 zl. 30 kr. a zdarma pořeže 2 klády

1850 postupuje mlýn synu Janovi (*1816), ten však brzy umírá, na mlýně hospodaří vdova Marie (*1820 v Nížkově)

po matce přebírá druhorozený syn Josef (*1845)´s manž. Marií (*1855 v Pokojově), ta však 1891 umírá, 25.7.1893 se podruhé oženil s Marií Dvořákovou (*1871 v Zadním Zhořci)

po jeho smrti přebírá syn z 1. manželství Ludvík (*1882) se ženou Marií (*1890 ve Věžnici)

1920 Ludvík Rymeš prodává mlýn Josefovi Křišťalovi (*15.6.1872 ve Věžnici u Jihlavy) a jeho manž. Magdaleně (roz. Střešinkové z Nížkova) a odchází do Sázavy, kde kupuje starou škrobárnu, aby ji přestavěl na mlýn.

1930 Josef Křišťál

polní hospodářství 10 ha

na mlýně zůstala jejich dcera Anežka, 1932 provd. za Františka Běhala ze Stáje čp. 22, který však několik let po svatbě tragicky zahynul

Křišťalovi nejprve mlýn pronajímají, poté přestávají provozovat, mlýn pustne

Na poč. války ukončen provoz.

mlýn přestavěn na bydlení

převzal syn Jan Běhal, 1962 se oženil s Růženou Hartmanovou (* 1939 v Uhřínově č. 11), 1979 zemřel

Jan Běhal ml. s matkou Růženou