Čtverák a mlynář;
mistrovými žáky jsou vždy tovaryši, posílaní krást.
(německé přísloví)

Horní mlýn Křišťalův

Horní mlýn Křišťalův
24
Zadní Zhořec
59444
Žďár nad Sázavou
Zadní Zhořec
49° 25' 37.7'', 15° 56' 28.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn pod hrází Horního rybníka, dnes slouží k bydlení.
570 m jižně od kaple v Zadním Zhořci
Kříbský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1591 prodal Aleš Stránecký ze Stránec a na Pivcově (Stránecké) Zhoři pozůstalý mlýn po Matějovi za 450 rýnských Jakubu Kačírkovi, po něm syn Jan Kačírek

1598 mlýn zv. Práškovský koupil Jíra Karásek

1606 jej pustil Janu Sklenáři z Měřína

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1650  Jakub pro své zlé skutky vrchností z mlýna vyhnán

zpustlý mlýn s kolem a stoupou za přítomnosti prokurátora P. Romualda a P. Mariana odevzdán Lukášovi

1676 vrchnostenský

1773 dědičný vlastník Jakub Peterka prodává za 350 zl. Antonínu Kadlecovi, sám si zde zajišťuje doživotní výminek

1791 Antonín Rymeš, platí 12 zl. činže a 14 měřic žita v penězích (21 zl.), celkem tedy 33 zl.

1801 postupuje mlýn synu Josefovi (*1780) a jeho ženě Terezii (*1780), musí ale vyplatit sourozencům po 20 zl. (celkem 100 zl.)

1804 vystavěl při mlýně pilu a příkopu přes louku Františka Musila, za což mu ročně bude platit 1 zl. 30 kr. a zdarma pořeže 2 klády

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1850 postupuje mlýn synu Janovi (*1816), ten však brzy umírá, na mlýně hospodaří vdova Marie (*1820 v Nížkově)

po matce přebírá druhorozený syn Josef (*1845)´s manž. Marií (*1855 v Pokojově), ta však 1891 umírá, 25.7.1893 se podruhé oženil s Marií Dvořákovou (*1871 v Zadním Zhořci)

po jeho smrti přebírá syn z 1. manželství Ludvík (*1882) se ženou Marií (*1890 ve Věžnici)

1920 Ludvík Rymeš prodává mlýn Josefovi Křišťalovi (*15.6.1872 ve Věžnici u Jihlavy) a jeho manž. Magdaleně (roz. Střešinkové z Nížkova) a odchází do Sázavy, kde kupuje starou škrobárnu, aby ji přestavěl na mlýn.

1930 Josef Křišťál

polní hospodářství 10 ha

na mlýně zůstala jejich dcera Anežka, 1932 provd. za Františka Běhala ze Stáje čp. 22, který však několik let po svatbě tragicky zahynul

Křišťalovi nejprve mlýn pronajímají, poté přestávají provozovat, mlýn pustne

Na poč. války ukončen provoz.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

mlýn přestavěn na bydlení

převzal syn Jan Běhal, 1962 se oženil s Růženou Hartmanovou (* 1939 v Uhřínově č. 11), 1979 zemřel

Jan Běhal ml. s matkou Růženou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kačírek
  • Karásek
  • Sklenář
  • Peterka
  • Kadlec
  • Rymeš
  • Křišťál
  • Běhal

Historie mlýna také obsahuje:

-1591 Matěj

1591- Jakub Kačírek

Jan Kačírek

1598-1606  Jíra Karásek

1606- Jan Sklenář

-1650  Jakub

Lukáš

1676 vrchnostenský

-1773 Jakub Peterka

1773- Antonín Kadlec

1791-1801 Antonín Rymeš

1801-1850 Josef Rymeš

1850- Jan Rymeš

Marie Rymešová

Josef Rymeš

-1920 Ludvík Rymeš

1920- Josef Křišťál

František Běhal

Anežka Běhalová

-1979 Jan Běhal

Jan Běhal ml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    06 2015
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Mlýn pod hrází rybníku, budova přízemní, na horní straně obytná část, na dolní mlýnice.
            Žádná položka není vyplněna
            1 pár válců, kámen na šrotování, vysévač zv. cylindr, stoupa na kroupy
            Zaniklý
            • pila
            pila jednuška (s 1 ocelovým plátem)
            1930 mlýn a pila
            • rybník
            Běhalův (Horní) rybník (81 a) nad mlýnem 11 m dlouhé koryto přímo z rybníka.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,11 m3/s, spád 4,7 m, výkon 4 HP,
            mlýn: prům. 4,5 m, šíře 0,64 m
            pila: prům. 3,86 m, šíře 0,64 m
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,11 m3/s, spád 4,7 m, výkon 4 HP,
            mlýn: prům. 4,5 m, šíře 0,64 m
            pila: prům. 3,86 m, šíře 0,64 m
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 33
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 33
            AutorVladimír Makovský
            NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku II.
            Rok vydání2006
            Místo vydáníVelké Meziříčí
            Další upřesněnís. 23-25

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            22.2.2021 23:17 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 24.2.2021 20:19