Pokud tvá cesta vede přes mlýn,
nekřič, když tě potká osel.
(německé přísloví)

Dolení, Hudcův, Družstevní mlýn

Dolení, Hudcův, Družstevní mlýn
7
Hradčany
463 43
Liberec
Hradčany u Českého Dubu
50° 37' 37.4'', 15° 1' 45.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý Družstevní mlýn a Vodovodní družstvo na říčce Mohelce dříve s adresou Sedlišťka 14. Současným majitelem částečně opravená budova, ve které se nachází původní technologie mlýna, který sloužil zároveň jako pila a vodárna. Před rokem 1989 část objektu využívána jako sklad molitanu. 500 m dlouhý náhon poškozený a částečně zanesený.
Na kraji obce Trávníček 100 za odbočkou směr Sedlišťka
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Prvním známým mlynářem je Mikuláš, po němž převzal mlýn 22. 1. 1616 Pavel za 300 kop. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1628 koupil mlýn za 350 kop bod Pavla jeho bratr Adam Niklův (tj. Mikulášův). Je pravděpodobně totožný s Adamem Niklem (Nyklem), který v té době hospodařil také na nedalekém mlýně ve Vlastibořicích (staré čp. 15, nové čp. 39). Jako přídavek obdržel pilu. V roce 1636 koupil usedlost jeho syn Jeroným Niklů za 150 kop. (MH)

V roce 1680 koupil mlýn Jan Hudec za 240 kop. Podíly z vyplacené ceny měli dostat Václav a Jakub Niklův, Havel Nikl v Hodkovicích a Mandelina, manželka Václava Nezdary v Drahoticích. Dle zápisu o prodeji lze usuzovat, že zaplacená částka se měla rozdělit mezi 4 dědice z rodu Niklů. Jan Hudec zemřel v roce 1699 a s vdovou Kateřinou se oženil Jan Fridrich Linhart, který mlýn velmi zadlužil a nakonec ho vyhnali. Po něm získal mlýn Jan Hudec za 314 kop a s dluhem 178 kop. Po něm následoval Petr Hudec, který získal mlýn o jednom složení za 500 kop, a roku 1777 jeho syn Josef Hudec, který za 600 kop kupuje mlýn již o dvojím složení. Josef Hudec se oženil s Annou Roubíčkovou ze Sedlištěk. V letech 1791 až 1799 se jim zde narodilo 7 dětí.  Josef Hudec zemřel před rokem 1800, vdova Anna se 12. 8. 1800 znovu provdala, a to za Jana Vodičku, mlynáře z Břehyně u Doks (Heidemühle), který se musel rovněž postarat sirotky po Josefu Hudcovi. Mlýn převzal na 16 let za 935 zlatých. V roce 1817 začal ve mlýně hospodařit Josef Hudec, syn předchozího Josefa Hudce. Za manželku si v roce 1810 vzal Marii Brožovou Z Letařovic (Vorklebic) čp. 5, které bylo při sňatku pouze 17 let. Marie však v lednu 1835 zemřela a Josef Hudec si za druhou ženu vzal její sestru Alžbětu. Měli spolu jednoho syna Františka, který živnost později převzal. Avšak Josef Hudec zemřel již v březnu 1836 ve věku 46 let. Aby vdova mlýn udržela, provdala se v roce 1839 za Františka Berana z Jiviny. (MH)

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Syn Josefa Hudce a Alžběty František Hudec převzal mlýn v roce 1862. V roce 1857 se oženil s Annou Jírovou z Vesce. Měli spolu 3 děti, dcera Annu (1864) a Kateřinu (1868) a syna Františka Václava (1874), který v roce 1902 převzal mlýn. (MH)

V roce 1904 se majitelem mlýna stal Václav Beran a po sňatku v roce 1906 i jeho manželka Marie. (MH)

V roce 1912 vzniklo družstvo, jehož členové založili společnost Družstevní válcový mlýn, pecnářství a vodní pila, zapsané společenstvo s ručením obmezeným pro Sedlíšťky a okolí. Nově vzniklé družstvo mělo tyto představitele:  Josef Bína předseda, Josef Havelka náměstek, František Adam jednatel, Josef Červa člen představenstva, Jaroslav Hobelant pokladník a dva členové představenstva Josef Roubíček a Josef Mohelský. Zvolení představitelé podepsali 21. 4. 1912 stanovy a 11. 5. 1912 zakoupili mlýnskou usedlost v Trávníčku a 33 korců pozemků za 33 555 korun. Živnostenský list družstvu vydalo Okresní hejtmanství v Turnově 18. 11. 1913. Při založení v roce 1912 mělo družstvo 84 členů se 144v podíly. Hned v roce 1913 pořídilo družstvo nové zařízení v hodnotě 25 000 korun, byla zde také instalována vodní turbína. (MH)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1925 následovala další velká investice do strojního vybavení. Na nákup strojů družstvo vynaložilo 130 000 korun. (MH)

V roce 1927 mělo družstvo již 298 členů se 605 podíly. Za rok 1927 se zde semlelo 92 vagónů obilí. (MH)

Začátkem 50. let 20. st. postihlo mlýny rozhodnutí o zákazu mletí. Dnem 30. 7. 1951 nesměly přijímat obilí k námezdnímu mletí a byly „zatím ponechány v klidu“. Jen několik mlýnů bylo z tohoto rozhodnutí vyjmuto. K nim patřil také tento Družstevní mlýn v Trávníčku. (Kromě něj se výjimka týkala ještě Družstevního mlýna ve Třtí a mlýna národního správce Josefa Hyky v Dolánkách čp. 3). (MH)

Dalšími vlastníky se staly pouze národní podniky. Podle přejímací smlouvy z 25. 4. 1953 bylo vloženo vlastnické právo na mlýn v Trávníčku pro československý stát – Liberecké mlýny, národní podnik, v Liberci. Podle výměru ministra potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků ze dne 17. 3. 1958 přešlo vlastnictví na Liberecké mlýny a pekárny, národní podnik, v Liberci. Podle administrativní dohody z 25. 6. 1963 a 18. 7. 1963 došlo ke změně správy na Mlýny a těstárny, národní podnik, v Pardubicích. Dalším vlastníkem se stalo Jednotné zemědělské družstvo Pokrok se sídlem v Bílé. To ve mlýně zřídilo skladiště a v roce 1981 podalo žádost o demolici zchátralé budovy.  K tomu ale nedošlo. Později usedlost přešla do vlastnictví manželů Jeřábkových. (MH)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnes je mlýn majetkem Jaroslava Mayera, který provedl celkovou rekonstrukci náhonu, instaloval novou turbínu a bojoval s úřady o povolení vyrábět elektřinu a dodávat ji do energetické sítě. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Nikl
  • Hudec
  • Vodička
  • Beran

Historie mlýna také obsahuje:

  • do roku 1615 Mikuláš
  • 1615-1628 Pavel, syn Mikulášův
  • 1628-1636 Adam Nikl, syn Mikulášův
  • 1636-1680 Jeroným Nikl, syn Adamův
  • 1680-1699 Jan Hudec (vzal si vdovu po Jeronýmovi)
  • 1699-1719 Jan Fridrich Linhart (vzal si vdovu po Janu Hudcovi)
  • 1719-1754 Jan Hudec (syn Jana)
  • 1754-1777 Petr Hudec (syn Jana)
  • 1777-1801 Josef Hudec (syn Petra)
  • 1801-1817 Jan Vodička (vzal si vdovu po Josefovi)
  • 1817-1837 Josef Hudec (syn Josefa)
  • 1837-1862 Alžběta Hudcová, vdova po Josefu - manžel František Beran z Beranova mlýna
  • 1862-1902 František Hudec
  • 1902-1904 František Hudec
  • 1904-1914 Václav Beran
  • 1914-1954 Družstevní mlýn
  • 1954-1963 Liberecké mlýny
  • 1963-1990 Mlýny a těstárny Pardubice

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • živnostenský list
  • razítko
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
      zděná
      vícepodlažní
      Dle popisu mlýna pro mlynářské ústředí z roku 1941: Mlýn sestával z několika těsně sousedících budov. Největší z nich měla délku 28 m, z velké části sloužila pro zařízení mlýna, z menší části jako byt stárka a obilní silo. Ve druhé budově nad náhonem bylo zařízení turbín a skladiště, tato budova propojovala mlýn s budovou pily. V další budově – na opačné straně od mlýnské budovy - byly kanceláře, byty zaměstnanců a sklad, původně zde v přízemí stála pec a byly zde prostory pro pecnářství. (MH)\n

      1913 – zakoupení nového vybavení za 25 000 korun a instalace nové Francisovy turbíny (MH)


      1921 – byla instalována druhá Francisova turbína (MH)


      1925 – další velká investice do strojního zařízení ve výši 130 000 korun (MH)

      • střešní nástavba
        • existující torzo obyčejného složení
        Žádná položka není vyplněna
        Dle popisu mlýna pro mlynářské ústředí z roku 1941: pohon mlýna a pily zajišťovaly dvě Francisovy turbíny s horizontální hřídelí (první o výkonu 19 HP instalována v roce 1913, druhá o výkonu 10,8 HP v roce 1921) a elektromotor Siemens o výkonu 30 HP (pravděpodobně z roku 1933). (MH)
        V čistírně byl jednoduchý aspiratér Kohout 450 mm, koukolník Prokopec 2300 x 600 mm, koukolník Kohout 2300 x 600 mm, spirálový vykulovač Kohout 2000 mm vysoký, průchodová loupačka domácí výroby s pláštěn 800 x 550 mm, průchodová loupačka Richter s pláštěm 1050 x 700 mm, magnet Prokopec bez stírače, klíčkové žejbro 550 mm a tlakový filtr Kohout s 80 hadicemi. Pro mletí pšenice se používala čtyřválcová rýhovaná a hladká stolice Prokopec 600 x 220 x 300 mm, dvouválcová rýhovaná stolice Prokopec 600 x 220 mm a dvouválcová porcelánová stolice Hoerde 400 x 250 mm. Pro mletí žita zde byly dvě dvouválcové rýhované stolice Prokopec 650 x 300 mm a 600 x 300 mm. K vysévání meliva sloužil dvouskříňový dvoudílný rovinný vysévač Prokopec o velikosti skříně 1500 x 470 mm na 2 x 10 sít a dvouskříňový dvoudílný rovinný vysévač Prokopec se skříní 1500 x 470 mm na 2 x 8 sít. Pro čištění krupic a dunstů se využívala dvojitá reforma Prokop 2 x 270 mm. Z pomocných strojů zde byl sací filtr Prokopec se 4 hadicemi k aspirování žitné stolice a sací filtr domácí výroby se 6 hadicemi pro aspirování reformy, dále ležatá míchačka Prokopec s válcem 1600 mm na obsah 60 q a ležatá míchačka domácí výroby s válcem 1800 mm na obsah 30 q. Pro šrotování obilí se užívalo složení smirkových kamenů o průměru 1100 mm a dvouválcové mačkadlo na oves Hübner 450 x 300 mm. Kapacita mlýna činila 26 q pšenice a 36 q žita za 24 hodin. (MH)
        Nezjištěn
        • pila
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        500 m dlouhý z kamene vyzděný náhon pod svažitým zalesněným terénem, dnes částečně zdevastovaný a zanesený zeminou.
        Nad mlýnem byl jez o délce 5 metrů se čtyřmi stavidlovými okenicemi o světlé šířce 1,10 m a výšce 0,85 cm. Za jezem začínal náhon. Vpouštěcí stavidlo do náhonu se skládalo ze dvou stavidlových okenic o světlé šířce po 1,08 m a výšce 0,9 m. Voda na mlýnská kola tekla přes vatroky, ke každému zvlášť. Šířka vantrok byla 1,42 m a 1,03 m, hloubka byla u obou stejná, a to 0,42 m. Ve vzdálenosti 16,2 m od levého okraje jezu byl umístěn pevný bod. Po instalaci turbíny vedl k turbíně vodu žlab široký 1,5 m. (MH)
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisDříve 2 turbíny Francis s výkonem 12 HP (mlýn) a 9,8 HP (pila a vodárna). Průtok 0,343 a 0,285 m3/vt., spád 3,5 a 3,45 m.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisDříve 2 turbíny Francis s výkonem 12 HP (mlýn) a 9,8 HP (pila a vodárna). Průtok 0,343 a 0,285 m3/vt., spád 3,5 a 3,45 m.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        Autor
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění(stav koncem roku 1930)
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autor
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění(stav koncem roku 1930)
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 62-65
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        12.8.2013 20:18 uživatelem newman

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 18.2.2020 07:59
        Claricia (Blanka Lednická) 15.5.2015 10:28
        cestovatelka 13.12.2016 11:27