Nelze ve stejný čas mlít a mlátit.
(německé přísloví)

Dolní Brandlův mlýn; Untere Brandlmühle

Dolní Brandlův mlýn; Untere Brandlmühle
12
Přimda
348 06
Tachov
Přimda
49° 40' 25.9'', 12° 39' 14.8''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn pozdně středověkého původu dostal jméno po Georgu Brandlovi z Waldenreithu, který byl majitelem zdejšího statku. Stával jen asi 200 západně po proudu potoka od výše položeného Horního Brandlova mlýna.
samota, asi 1,4 km západně ob města Přimda
Václavský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1695 byl mlýn vrchností prodán Johannu Schumakovi.

V roce 1771 byl mlýn rozdělen na Dolní a Horní Brandlův mlýn, který byl patrně nově vystavěn. Na mlýnech hospodařili bratři Johann a Georg Schumakovi.

Od poloviny 80. let 18. století provozoval mlýn Bartolomeus (Bartl) Schumak s manželkou Annou Marií, v květnu 1786 se jim zde narodil syn Johann Michael, následovaly další děti Thomas (únor 1788), Dorothea (duben 1790), Johannes (leden 1792), Anna Dorothea (leden 1795), Andreas (únor 1796).

V roce 1823 zde byl jako mlynář uváděn Bartolomeův syn Johann Schumak, který se oženil s Annou Roppert, dcerou mlynáře Christopha Ropperta z nedalekého mlýna čp. 1, čímž získal také tento mlýn. Manželům se dle zápisů ve farní matrice obce Přimda postupně narodily děti  příští mlynář Joseph (duben 1823, zemřel 13. 3. 1862), Theresie (říjen 1824), Anna (duben 1826),  Margaretha (březen 1828, zemřela v listopadu téhož roku), Susana (prosinec 1831), Theresie (prosinec 1833, zemřela v červnu 1888), Margaretha (leden 1836), Maria (únor 1838), Anton (září 1840).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Kolem roku 1853 přišli na mlýn čp. 12 Johannův syn Joseph Schumak s manželkou Dorotheou, rozenou Klinger, kteří do té doby provozovali nedaleký mlýn čp. 1. Matriční záznam o narození syna Bertholda v červenci 1853 (zemřel v únoru 1859) se vztahuji již ke mlýnu čp. 12. Zde se manželům ještě narodila ještě dcera Maria (říjen 1855).

V roce 1860 žila na mlýně ještě Josefova sestra Barbara, dcera Johanna Schumaka, s manželem Josefem Bendou.

Sčítání obyvatel 1869 – mlynář Georg Diebl (narozen 1883) s manželkou Katharinou (1832) a dětmi narozenými v letech 1855 – 1867 Georgem, Antonem, Sussanou, Theresií, Annou a Marií. Ve stájím u mlýna choval mlynář 1 krávu, 2 voli a 2 vepře.

Dieblovi ze mlýně odešli po roce 1870, kde jsou naposledy v matrice uváděni pod čp. 12 při narození dcery Barbary v únoru 1870. Po nich provozovali mlýn opět Schumakové. V roce 1874 to byl Joseph Schumak (narozen 1850 na mlýně čp. 1. zemřel 1912) s manželkou Barbarou, rozenou Haibach z Přimdy. V únoru 1874 se jim zde narodil budoucí dědic mlýna, Josef Schumak ml.

Sčítání obyvatel 1880 – mlýn byl rozdělen na 3 byty a byl v držení rodiny Schumaků, kteří byli i na sousedním Horním mlýně. Na prvním bytě byl uveden jako majitel Dolního Brandlova mlýna mlynář Josef Schumak (1850) s manželkou Barbarou a dětmi Josefem, Thomasem a Annou. Na druhém bytě žila výminkářka a matka mlynáře Dorothea Schumaková s dcerou Emmou Marií (narozena 1858). Na třetím bytě byl zapsán Karl Schumak (1846), který však nebyl přítomen, protože sloužil jako četník v Děčíně. U mlýna byli chovány 4 kusy hovězího dobytka, 2 voli a 3 prasata.

Josef Schumak st. zemřel v roce 1912, mlýn převzal jeho syn, také Josef (narozen 1874).

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mladší bratr Josefa Schumaka Karl (narozen 1878) zůstal také mlýně, kde pracoval rovněž jako mlynář. V červnu 1916 se oženil s Marií Elisabeth Wolf, původem z obce Labuť čp. 13, která v té době pracovala v hospodářství mlýna.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Sčítání obyvatel 1921 – držitelem mlýna byl Josef Schumak (narozen 1874), kterého uváděla již vodní kniha v roce 1914. Byl vdovec, jako živnosti měl zapsány rolník a mlynář. Na mlýně žil se dvěma syny a dvěma dcerami, starší syn Ferdinand (1901) vypomáhal ve mlýně. Na mlýně žil také mlynářův mladší bratr Thomas (1878) s manželkou Marií a dcerou. Všichni se podíleli na provozu mlýna a hospodářství.

Soupis vodních děl z roku 1930 stále uvádí Josefa Schumaka.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Posledním mlynářem zde byl Josefův syn Ferdinand Schumak, který odtud v roce 1945 odcházel do odsunu společně s manželkou Marií. O opuštěný mlýn nebyl zájem.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na leteckém snímku z roku 1958 stojí budova mlýna ještě včetně nepoškozené střechy, hospodářské objekty mlýna jsou již ve stavu zřícenin. Mlýn zanikl pravděpodobně v průběhu 60. let.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schumak
  • Diebl

Historie mlýna také obsahuje:

1695 Johann Schumak

1771 Johann a Georg Schumak

Před 1786 Bartolomeus Schumak

1838 Johann Schumak

1853 Joseph Schumak

1869 Georg Diebl

1874 Josef Schumak

1912 – 30. léta 20. st. Josef Schumak ml.

? – 1945 Ferdinand Schumak

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    01 2020
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        zděná
        Zděná, obdélníková budova o rozměrech asi 10 x 20 kroků s lednicí zahloubenou pod úroveň terénu. V jihozápadní části objektu byl klenutý sklep.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • rybník
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 5,1 m, výkon 2,6 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 5,1 m, výkon 2,6 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 370 - 371
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírka matrik západních Čech
            Rok vydání
            Místo vydáníStátní archiv v Plzni
            Další upřesněníDigitalizované matriky, Přimda - římskokatolická fara
            Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/primda?language=de
            Datum citace internetového zdroje17. 1. 2020

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            17.1.2020 11:55 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 17.1.2020 18:19