Notorický dlužník žije s mlýnským kamenem na krku.
(anglické přísloví)

Preidlův mlýn; Preidlmühle

Preidlův mlýn; Preidlmühle
37
Kerhartice
405 02
Děčín
Kerhartice
50° 45' 52.9'', 14° 24' 6.7''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn založený v polovině 18. století stál v jižní části obce Kerhartice, u potoka Bystrá. Dnes na pozemku stojí mladší budova se stejným čp. 37. Jeho nejznámějším majitelem byl českokamenický podnikatel, starosta a mecenáš Franz Preidl, po kterém mlýn dostal jméno.
jižní část obce
Bystrá
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen v polovině 18. století při zemědělské usedlosti. V roce 1750 se tehdy 24-tiletý Johann Georg Friesslich oženil s Annou Marií, která byla vdovou po Johannu Christophu Pötterlem, majiteli zemědělské usedlosti v obce Kerhartice. Anna Marie byla o 24 roků starší, v době sňatku jí bylo již 48 roků. S Annou Marií vyženil Johann Georg také 4 nevlastní děti,  Annu Marii (21 roků), Annu Elisabeth (19), Marii Elisabeth (14) a Christopha (11). Přes velký věkový rozdíl manželů vzešly z tohoto manželství dvě další děti, syn Anton (1751) a dcera Anna Rosalia (1753). Přiližně v letech 1850 – 1851 založil Johann Georg Friesslich u zemědělské usedlosti mlýn, při narození syna Antona v květnu 1751 je uváděn již jako mlynář, při narození dcera Anny Rosalie v lednu 1753 jako „horní mlynář“ (v obci Kerhartice byl níže po proudu potoka ještě druhý mlýn s pozdějším čp. 6). Johann Georg Friesslich provozoval mlýn do roku 1771.

V roce 1772 proběhlo v obci číslování domů, Friesslichův mlýn dostal čp. 37. Současně se na mlýně objevil nový mlynář, a to Christoph Pötterle (narozen 1740, psáno též Petterle), syn mlynářky Anny Marie z prvního manželství s Johannem Christophem Pötterlem. S manželkou Rosálií měl 3 dcery,  Rosalii (1773 - 1823), Marii Johannu (1774) a Theresii (1776). Na mlýně s nimi bydleli starý mlynář Johann Georg Friesslich s manželkou Annou Marií.

Christoph Pötterle zemřel již v roce 1778, vdova Rosalie se podruhé vdala, a to za mlynáře Franze Richtera. Z toho manželství se narodilo 7 dětí,  dcery Franziska (1779), Maria Anna (1781), Eleonora (1783) a Apollonia (1793 - 1796), a synové Franz Anton (1784), Ignatz (1788) a Joseph (1791).

V roce 1796 je Rosálie opět uváděna jako vdova. Na mlýně je Vinzenz Krahl, který se oženil s nejstarší dcerou z prvního manželství Rosalií Pötterle. Vinzenz Krahl nebyl původně mlynář, v prvních letech se zde živil pouze zemědělstvím. Na mlýně stále ještě žil starý mlynář Johann Georg Friesslich, nevlastní dědeček Rosálie, který se pravděpodobně opět ujal mlýna a zaučil Vinzenze Krahleho, který je pak zmiňován jako mlynář od roku 1800, po smrti J. G. Friesslicha.

Manželům Krahlovým se v roce 1798 narodil jediný syn Vinzenz, který však po necelém měsíci zemřel (10. 2 1798 – 3. 4. 1798). Manželství pak zůstalo bezdětné. Možná i to byl důvod, proč Krahlovi mlýn v roce 1823 prodali Florianu Preidlovi, přadlákovi z obce Líska s tím, že na mlýně zůstali bydlet až do své smrti. Rosalie zemřela v roce 1842, Vinzenz o 2 roky později.

Florian Preidl (psáno též Preidel) nebyl vyučený mlynář, mlýn neprovozoval a ani zde nebydlel, ale pronajal ho svému zeti Florianu Jänichovi, který byl synem stejnojmenného mlynáře ve mlýně v nedalekých Markvarticích čp. 168 (Rotheho mlýn dnes čp. 167 v obci Veselé) a který se oženil s jeho dcerou Theresií. Manželům se na mlýně narodil syn Franz Joseph (1824) a dcery Maria Anna (1826) a Theresia (1828).

V roce  1830 již Jänichovi na mlýně nebyli, novým nájemcem zde byl Karl Sommer (35 roků) s manželkou Katharinou (23) a dcerami Marií Annou (4) a Wilhelminou (7 měsíců), ke kterým v roce v roce 1831 přibyla ještě dcera Johanna, v roce 1833 syn Karl a v roce 1836 dcera Mathilde.

V roce 1833 se změnil majitel mlýna, stal se jím Floriánův syn Franz Preidl, který bydlel v České Kamenici, podnikal v textilním oboru a mlýn pronajímal. V té době zde stále byli Sommerovi, a to až do roku 1836. Novým nájemcem se v roce 1837 stal Benedikt Grosser s manželkou Theresií a dcerou rovněž Theresií (narozena 19. 2. 1837).

Grosser zůstal na mlýně do roku 1842, kdy ho zde vystřídal další nájemce Joseph Kuhnert s manželkou Theresií, kteří sem přišli z Dolních Habartic. Syn Franz se Kunertovým narodil v listopadu 1843 již na mlýně, v červnu 1845 následoval syn Joseph. Theresie Kuhnert zemřela v listopadu 1846 ve věku 28 roků pravděpodobně v souvislosti s narozením nejmladší dcery Pauline, která následně rovněž zemřela v únoru 1847.  V lednu 1847 je v Soupise poddaných velkostatku Česká Kamenice pro obec Kerhartice zapsán ještě Joseph Kunhner již bez manželky a děti Adolf (1837), Maria (1839), Theresia (1841), Emilia (1842) a Pauline (1846 – únor 1847). Následně se s dětmi odstěhoval zpět do Dolních Habartic.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V lednu 1848 je v soupise poddaných uváděn nový nájemce Emanuel Grohmann. Dlouho se zde nezdržel, neboť v 2. polovině roku 1848 je zde jako nájemce zapsán Joseph Ringelhan s manželkou Marií Josephou rozenou Hikisch. 27. 7. 1848 se manželům na mlýně narodila dcera Marie, v říjnu 1850 následovala dcera Anna.

V roce 1853 zde byl další nájemce, a to Joseph Schwarz s manželkou Franziskou, na mlýně s nimi žila jejich dospělá dcera Julia, která zde v říjnu 1853 porodila nemanželskou dceru Julii.

Dle protokolu komise ve vodní knize ze dne 19. 7. 1881 již tento vodní provoz jako mlýn nesloužil, v protokolu je zapsán jako bývalý moučný mlýn („ehemalige Mahlmühle“). Vzhledem k tomu, že majitelem byl stále podnikatel Franz Preidl, lze předpokládal, že změnil využití zdejšího vodního díla a provozu pro své podnikatelské účely v textilním oboru. Na mapě III. vojenského mapování již mlýn není zanesen, v místě jeho polohy je uveden nápis „Färberei“ (barvírna). Přibližně v tomto období je v matrikách obce v čp. 37 zmiňován Ignatz Christopf s manželkou Wilheminou, původně sklář z Kamenického Šenova, zde je u něj uváděna živnost hajný.

Majitel mlýna v Kerharticích čp. 37 Franz Preidl (1810 – 1889), původem z přadlácké chalupy z obce Líska čp. 7, se stal úspěšným podnikatelem, starostou a významným mecenášem Českokamenicka. Pocházel z německého prostředí. Narodil se v roce 1810 v rodině domácího přadláka Floriana Preidla jako prvorozený syn z celkem 11 dětí a převzal po otci přadlácké řemeslo. V roce 1834 koupil v České Kamenici v Mlýnské ulici dům čp. 61, kam přenesl svou firmu na výrobu příze. Svoje podnikání postupně rozšiřoval, v roce 1852 koupil barvírnu (čp. 155), následně vybudoval bělidlo. V roce 1847 zakoupil pozemky na hranici katastru Dolní Kamenice a Kamenické Nové Vísky v Rabštejnském údolí a vystavěl zde velkou přádelnu, kterou vybavil novými moderními stroji. Nová továrně poháněná vodním kolem byla uvedena do provozu v roce 1860. V roce 1867 koupil přádelnu Gebrüder Schwab situovanou rovněž v Rabštejnském údolí, která ležela na katastru obce Janská s čp. 75 a další přádelnu v obci Janská čp. 59. Z důvodu dopravy surovin do své továrny ovlivnil Franz Preidl výstavbu České severní dráhy, kdy železniční společnost změnila trasu stavěné trati a velkým obloukem se přiblížila Preidlově továrně v Rabštejbském údolí zřízením zastávka Veselá pod Rabštejnem (původní název Rabstein), která dnes leží nelogicky daleko od lidských obydlí. V následujících letech koupil Preidl několik dalších textilních objektů v kraji.

Franz Preidl nebyl jen úspěšným podnikatelem, ale také štědrým mecenášem se silným sociálním cítěním. Ze svých podnikatelských zisků dotoval zaměstnanecké podpůrné fondy a v roce 1871 nechal v České Kamenici vystavět chudobinec, který začal fungovat v září 1872 a mohl poskytnout domov až 33 osobám bez přístřeší. Provoz chudobince byl financován z nadace, do které Preidl vložil jako základní kapitál 20 000 zlatých. Své rodné vsi Líska věnoval darem částku 10 000 zlatých na vybudování školy a přispěl na rekonstrukce Poutní kaple Narození Panny Marie v České Kamenici částkou 60 000 zlatých. Za tento dar mu papež Lev XIII udělil řád sv. Řehoře Velikého. V obdobích 1870 – 1874 a 1880 – 1883 vykonával úřad českokamenického starosty a svou činností se zasloužil o zvelebení a rozkvět města, např. vybudování luxusního hotelu Stern (dnes Hvězda), zřízení městské spořitelny, která usnadnila středním vrstvám přístup k úvěrům pro účely jejich podnikání, vznik Živnostenského spolku, nad kterým měl patronát, finanční podpora dobrovolných spolků atd. Za zásluhy o rozvoj města mu bylo uděleno čestné občanství města Česká Kamenice. V roce 1876 mu byl udělen rytířský kříž řádu Františka Josefa I. Nejvyšším oceněním bylo povýšení do šlechtického stavu s predikátem „Edler von Hassenbrunn“ v roce 1887. Franz Preidl zemřel 28. 8. 1889 na svém zámku v Čížkovicích, je pohřben na hřbitově v České Kamenici u Poutní kaple Narození Panny Marie. Hodnota jeho pozůstalosti byla odhadnuta na 15 miliónů zlatých, dědicem se stal jeho synovec Emanuel Karsch.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Z budovy mlýna se dochovaly zbytky obvodových zdí na pozemku č. 106. Několik metrů od nich, na pozemku č. 107/2 se nachází mladší budova využívaná jako rodinný dům se stejným čp. 37, která stojí na místě původní dřevěné stavby.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Friesslich
  • Pötterle
  • Richter
  • Krahl
  • Jänich
  • Sommer
  • Grosser
  • Kuhnert
  • Grohmann
  • Ringelhan
  • Schwarz

Historie mlýna také obsahuje:

1751 – 1771 Johann Georg Friesslich

1772 – 1778 Christoph Pötterle

1779 – 1795 Franz Richter

1796 – 1823 Vinzenz Krahl

1824 - 1833 Florian Preidl

1833 – 1889 Franz Preidl

1889 Emanuel Karsch

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    08 2020
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • akumulační nádržka
            • odtokový kanál
            Dle údajů v zápise ve vodní knize z roku 1881: Voda byla k vodnímu kolu na vrchní vodu přiváděna náhonem, na kterém byl rybník sloužící jako akumulační nádržka. Výškový rozdíl činil 2,97 m.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorInternet, SOA Litoměřice
            NázevMatriky a další archiválie, obec Kerhartice (Gersdorf)
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje6. 8. 2020
            AutorInternet, SOA Litoměřice
            NázevMatriky a další archiválie, obec Kerhartice (Gersdorf)
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje6. 8. 2020
            AutorInternet, Jaroslav Polák
            NázevVlastivěda Českokamenicka
            Místo vydáníČeská Kamenice
            Další upřesněníSvazek č. 1 – Rodáci a významné osobnosti žijící a působící v České Kamenici
            Odkazhttps://www.ceska-kamenice.cz/assets/File.ashx?id_org=2128&id_dokumenty=2175
            Datum citace internetového zdroje6. 8. 2020

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Ostatní

            Vytvořeno

            6.8.2020 13:02 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 10.8.2020 21:04