Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn již na stabilním katastru 1840
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1918 mlýn zrušen a přeměněn na pilu a šindelku
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První republika (1919–1938)
1922 mlýn, pila šindelka, maj. Kateřina Pohlová
1925 odhlášen mlýn
1926 odhlášena šindelka
1929 pila, maj. Kateřina Pohlová
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1946 objekt opuštěn a ponechán osudu
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
23. července 1998 část zřícenin smetena katastrofální přívalovou povodní, říčka Bělá (Alba) si přitom prorazila nové koryto náhonem sousední tkalcovny Lomy čp. 10.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Tavt (Toft)
1900 František Pohl
1922-1930 Kateřina Pohlová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
