Historie
Obecná historie:
Ves je v písemných pramenech poprvé uváděna v roce 1350. Bývalý částečně opevněný dvorec či mlýn pochází pravděpodobně ze 2. poloviny 16. století. Celek byl v průběhu staletí několikrát přestavován, např. po požáru v roce 1767. Tento letopočet byl ještě donedávna patrný na korouhvi umístěné na špici věže. Mlýn spravovala v průběhu doby řada majitelů. Od počátku 17. do konce 19. století však byl v držení jedné rodiny - Jonášových - Procházkových.
Mlynář nebyl povinen robotou
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Jonáš (před r. 1661) Matouš Jonáš (1661-1673), syn Jonáše Šimon Tocík neboli Komárek z Větrného Jeníkova, manžel vdovy po Matoušovi Jakub Bělina, manžel vdovy po Matoušovi, od r. 1686 do r. 1691 Jiří Jonáš - Vosolsobě - syn Matouše Jonáše, 1696 uváděn jako mlynář v Černíči, mezi lety 1687 a 1696 působil neznámo kde František mlynář - uváděn po roce 1691, ale není známá příbuznost nebo původ Petr Procházka - Vosolsobě - syn Matouše Jonáše, 1707 uváděn jako Petr mlynář, narozen asi 1667, není známo, kde působil předtím
1835 Jan Procházka
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Tocík Bělina Filip Jonáš Vosolsobě Procházka Svoboda Šmejkal
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více
Matěj Filip
před r. 1607
Jonáš
1607
manžel Markéty, vdovy po Matějovi
Jakub Jonáš
1654
syn Jonáše
Matouš Jonáš
1663
bratr Jakuba
Šimon Tocík
1675
Jakub Jonáš
1682
syn Matouše?
vdova Jonášová
1692
vdova po Jakubu Jonášovi
Jiří Vosolsobě -Jonáš
1695?
syn Jakuba
Petr Jonáš-Vosolsobě-Procházka
1709
syn Matouše
Matěj Vosolsobě
1731
manžel Ludmily, vdovy po Petrovi
Petr Vosolsobě-Procházka
1748
syn Petra
Jan Procházka
1778
syn Petra
Jan Procházka
1818
syn Jana
1835 Jan Procházka
1874 - Jan Procházka (RR)
1930 vlastnil mlýn Otokar Šmejkal (RR).
1939 - Karel Svoboda (RR)
Skrýt
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Svobodův mlýn v Černíči. Dříve Smejkalův mlýn je pod Černičským rybníkem, který byl vyhlášen státní přírodní rezervací, pro množství leknínů, stulíků a jiných vzácných rostlin, což již v současné době není skutečností. U mlýna se dochovala vodní tvrz, chráněná památkovým úřadem. Tato usedlost měla číslo popisné 1 a nebyla povinná robotou. Její majitel měl právo nosit bílé kalhoty a bílý klobouk. K rybníku se váže pověst o hastrmanovi a dlouhá píseň.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: