Kožušický, Pírův mlýn

1464 Jan ze Zástřizel (1/2 mlýna)

-1660 Valenta

1660- Matěj Bračka

1686-1711 Jan Skalička

1711-1749  Jiří Skalička

1750-1767 Jan Horák

1767-1775 Bernard  Jandl

1780-1784 Josef Talánek

1785- Ondřej Skalička

-1787 František Horák

1787-1800  Karel Běhálek

1800-1804 Jan Stěnička

1804-1805 Anna Stěničková, vdova

1805-1842 Josef Běhálek

1842-1856 Dominik Otto

1856-1858 Ferdinand Otto

1858-1880 Dominik Otto ml.

1880- Karel Otto

František Kubita

1910-1951 Antonín Piro

1951-1990 Antonín Pelka

Pírův mlýn v Kožušicích je zbouraný a zdivo uklizené. Zůstala tam jen zídka která drží svah. Za mojeho mládí byly budovy udržované a bydlela tam na bytě rodina která měla víc dcer. Za tou nejmladší jsem se tam na přelomu 60 a70 let párkrát stavil, a od ní se dozvěděl, že tam nebylo vodní kolo, ale turbína. Ukázala mi kde, ale vidět jí nebylo, byla zakrytá. V té době byl už mlýn na suchu. Náhon byl zrušený. Po první světové válce tam zastřelili pravděpodobně zloději mlynáře. K tomu ještě později.

Proti toku Litavy je samota Svolšina. To prý býval také mlýn, ale majitel ho později předělal na pilu s parním pohonem.

Kotel prý poškodili po válce partyzáni. Teď už je to všechno pryč.

Náš bývalý mlýn v katastru Zástřizly je 2 Km nad Svolšinou. Je první od pramene Litavy. Někde na mapě jsem viděl  Matuškův mlýn, ale tento název se nevžil. Pro Chvalnov to byl chvalnovský, pro Zástřizly zástrizský a nejvíc se vžil Střílecký mlýn. Tí se o jeho osud zajímají doteď. Tento mlýn koupili Matušci někde z mlýna na Punkvě svému mladému synovi v roce 1811 údajně od majitele z Buchlova. Dochovala se kupní smlouva psaná švabachem. Má ji sestra která poskytla kopii novému majiteli, a ten ji nechal přeložit. My jsme museli mlýn v roce 2011 prodat. Nedokázali bychom tyto budovy udržovat. Nový majitel to pomalu, ale úspěšně a pěkně opravuje. Můj děda budovu mlýnu v roce 1932 zvedl na patro a nově vybavil. Byl tam tzv. kašník na oloupání prosa na kaši, šrotovník, mlecí stolice, loupačka, fukar na čistění obilí a tzv. cilindr na třídění- prosévání mouky. Také tuším 3 kabelové výtahy. Toto zařízení bylo v době prodeje z 80 % zachováno. V databázi je slovo spodní. Pokud to má být pohon vodního kola, tak to nesedí. Bylo tam kolo 4m vysoké a tekla na něj voda nahoře. Dobře si ho pamatuju ještě funkční.

Neměli to tehdy mlynáři jednoduché, problémy s vodou a darebnými zloději. Tu noc co zastřelili toho zmiňovaného mlynáře se dobývali i k nám. Můj děda se svým bratrem je tehdy tvrdě vyprovodili brokovnicí.

                                                                                                                                                     Karel Matuška