Historie
Obecná historie:
Mlýn patřil rodu Zemanů ještě v 19.st. V brněnském archivu je uložen originál notářského zápisu o převodu mlýna z Jiřího Zemana na svého syna z roku 1774. Pak byl mlýn ještě nějakou dobu v držení Zemanů. Nedávno se byla paní Jana Zemanová - Lachmanová (potomek rodu Zemanů) na mlýně podívat a nynější majitel pan Lukš si z dětství pamatuje, že ještě jemu říkali Zemane. O vlastnictví mlýna rodem Zemanů se píše v knize Telečsko. Toto jsou jen kusé informace, které posbírala. Jana Zemanová-Lachmanová
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Ondřej Vosolsobě - Mrvka - syn Matouše Jonáše z Černíče, na mlýn se přiženil 1685
1763 - František Mrvka (pozn. "recto nomine Wosolsobye"), uveden u křtu syna, matrika Telč 6975, sn. 254 (mgh)
1787 Michal Mrvka - Suchý, syn Ondřeje, mlynáře z Mrvkova mlýna
1835 Josef Janský
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1939 majitel Bohdan Kraus, nájemce Jan Trnka (RR)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Trnka Mrvka Kopejtko Vospěl Buzka Rod Vosolsobě Lupač Janský Kraus Suchý Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Seznam majitelů z let 1570 až 1822
Jakub Mrvka do roku 1574
Jan, syn Mrvkův 1574-1617
Vít Mrvka 1617-1629
Matěj Mrvka 1629-1635
Václav Kopejtko 1635-1650
Šimon Vospěl 1650-1651
Matěj Buzka-Mrvka 1651-1663
Matouš Mrvka 1663-1684
Nikodým Rod 1684-1685
Ondřej Vosolsobě-Mrvka 1685-1713
Šimon Mrvka 1713-1751
František Mrvka 1751-1790
František Mrvka ml. 1790-1802
Jan Mrvka 1802-1810
Jan Lupač 1810-1822
Josef Janský 1822-?
1939 - Bohdan Kraus (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
