Tak pracují stroje, řekl mlynář, který měl jeden stroj,
byl to jeho domácí, který mu nepatřil.
(německé přísloví)

Podklášterní mlýn

Podklášterní mlýn
105
Pražská
Jindřichův Hradec
37701
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
49° 9' 1.2'', 14° 59' 57.9''
Mlýniště bez mlýna
Kolem roku 1805 koupil Karel Třebický zpustlý mlýn pod františkánským klášterem a zřídil v něm továrnu na tkaní jemných suken s anglickými přadlacími a postřihovačskými stroji.
300 m sz od kostela sv. Kateřiny v Jindřichově Hradci
Nežárka
nepřístupný

Obecná historie:

Textilní výroba v Jindřichově Hradci byla od středověku zaměřena na soukenictví. V 16.–18. století se město stalo významným centrem tohoto odvětví. První zmínka o soukenické rodině Třebických je z konce 18. století. Kolem roku 1805 koupil Karel Třebický zpustlý mlýn pod františkánským klášterem a zřídil v něm továrnu na tkaní jemných suken s anglickými přadlacími a postřihovačskými stroji. Syn Ignác v továrně provozoval k roku 1848 přádelnu vlny a valchu. V roce 1854 ji prodal švagrovi Karlu Solperovi, který ji rozšířil a provozoval v ní tkalcovnu. V roce 1889 továrnu koupili Franz Lion a Heinrich Noltze z Vídně, kteří ji upravili na tkalcovnu hedvábí zapsanou pod názvem První mechanická přádelna hedvábí v Jindřichově Hradci Lion & Noltze. V roce 1894 získali tkalcovnu vídeňští podnikatelé Ferdinand Brill a Friedrich Schwarz. Společnost Brill & Schwarz, továrna na hedvábné a vlněné zboží v Jindřichově Hradci, vyráběla látky z umělého a přírodního hedvábí a z vlny, například šatovky, šátky, látky na kravaty, prádlovinu, podšívkovinu, žinylkové výrobky a pro armádu hedvábné sáčky ke kanónům. V továrně pracovalo 200–300 zaměstnanců. Později se jediným majitelem společnosti stal Friedrich Schwarz. Ve třicátých letech 20. století byla továrna rozšířena o výrobní halu nedaleko kostela Nejsvětější Trojice. Friedrichův syn Erich Schwarz v roce 1938 emigroval, továrna byla jako židovský majetek zabavena gestapem a v roce 1948 znárodněna. Textilní výroba v původní Solperově továrně zanikla po druhé světové válce, objekty u kostela Nejsvětější Trojice byly přebudovány a využívala je společnost Jitka. Od roku 1958 v továrně fungoval závod n. p. Lada Soběslav, výroba šicích strojů. V současnosti v objektu sídlí společnost vyrábějící garážová a průmyslová vrata. Areál továrny je situovaný při řece u mostu a splavu severně od centra směrem k železniční stanici. Vymezuje ho řeka a komunikace vedoucí od mostu. Objekt čp. 104 zahrnuje několik k sobě přistavených budov včetně jednokřídlé třípatrové budovy a 25 metrů vysokého komína. V plánové dokumentaci z roku 1947 uváděná správní budova čp. 105 byla asi později výrazně přestavěna. K areálu patrně náležela také budova čp. 106 poblíž mostu a po založení společnosti Brill & Schwarz byla vystavěna patrová obytná budova čp. 103.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1654 Jan Mlynář na panským mlejně mlynářem, v domě pálený pálí

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1930 Brill a Schwarz, továrna na hedvábí

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Mlynář

Historie mlýna také obsahuje:

1654 Jan Mlynář

1805 Karel Třebický

1854 Karel Solper

1889 Franz Lion a Heinrich Noltze

1894 Ferdinand Brill a Friedrich Schwarz

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    09 2022
      průmyslový areál
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • tkalcovna
            • přádelna
            • jez
            • náhon
            • turbínový domek
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,02 m3/s, spád 1,3 m, výkon 26 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 18
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 18
            AutorJan Červinka
            NázevKarel Třebický, továrna na jemná sukna
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V008481
            Datum citace internetového zdroje02 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            17.2.2025 23:52 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 6.3.2025 21:56