Historie
Obecná historie:
Mlýn Spalovský (nyní: zadní), slul tak po Janu Spalovu, který r. 1563 co zemřelý se připomíná. Toho roku prodán byl mlýn ten za 200 kop a za 15 kop gr. m. závdavku. L. 1599 byl za 500 kop gr. m. L. 1615 koupil jej Lev Burjan Berka z Dubé, roku pak 1695 vrchnost mlýn ten všech břemen sprostila a dokonce vyplatila. Mlýn byl o dvou složeních a dvou stoupách; při něm byla olejna a píla; píla byla při prodeji r. 1703 pro vrchnost vymíněna. Od r. 1807 náleží mlýn ten rodu Benešovu.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1563 po + Janu Spalovu prodán za 200 kop a za 15 kop gr. m. závdavku.
1599 prodán za 500 kop gr. m.
1615 koupil jej Lev Burjan Berka z Dubé
1567 1. písemná zmínka
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Mikoláš Spalovský (40 let), manželka Zuzana (35), tovaryš Jan (18), všichni poddaní katolíci
1695 vrchnost všech břemen sprostila a dokonce vyplatila
-1772 Karel Vambera (1716-5.3.1772)
-1772 Matěj Okrman (Ackermann, 8.1.1713-13.2.1785)
1772 Karel Vambera ml., 22.11.1772 oo s Annou dc. Matěje Ogrmona (Ackermanna), mlynáře z Hlinska čp. 10
1807 Beneš
před 1875 umělecké složení jako první na Hlinecku
1900 A.Beneš
1909 instalována turbína
1913 částečně zbořen, hlavní budova přestavěna a na pozemcích mlýna vybudován pivovar.
Společenský pivovar založili v roce 1912 hlinečtí podnikatelé a majitelé hostinců. Pro pivovar vybrali místo na východním okraji města, v zátočině Chrudimky, projekt dodala firma Novák & Jahn. Starší vodní mlýn čp. 260, tzv. zadní, přešel do majetku společnosti, která zrušila mlýnské zařízení a vybudovala zde elektrárnu pro pohon pivovarských strojů a osvětlení závodu. Po regulaci Chrudimky byla obě vodní kola vyměněna za Francisovu turbínu o výkonu 23 HP.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Beneš
- Spalovský
- Vambera
- Ackermann
- Okrman
- Ogrman
- Spal
Historie mlýna také obsahuje:
-1563 Jan Spal
1615 Lev Burjan Berka z Dubé
1651 - Mikoláš Spalovský
-1772 - Matěj Okrman (Ackermann)
-1772 - Karel Vambera
1772 - Jan Vambera
1807 Beneš
1930 - A.Beneš
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
