Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Nový mlýn je v archivních pramenech často veden pod jménem "Nebeský". První doložená písemná zpráva je z r. 1636, kdy jeho majitelkou byla Sybila Polyxena Elznicová, roz. Čejková z Olbramovic.
26.8.1683 proveden odhad mlýna
1698 mlynářka Kateřina Feldekovská
1763 mlynář Königotetter
působil Unhošťským škodu, neboť pásl na obecních lukách, za což byl volán k odpovědnosti, na radnici však vše popřel
1840 majitel Antonín Slaba
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1866 Antoní Slába s manž. Marií, začínají potíže s vodou, které ubývá
1880 Václav Kotlar
1881 Joachim Moric Heller
1881 Václav Burian
1887 koupili mlýn Josef a Barbora Proškovi
syn Václav Prošek s manželkou Annou
1909 na střeše obnovena krytina, do té doby došková
po r. 1909 byl ve mlýně zřízen na mletí nový parní stroj na posílení vodního pohonu.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Václav Prošek, potok se nazýval Červený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1966 manželé Václav a Anna Proškovi prodali mlýn k rekreačním účelům.
u mlýna maloval akademický malíř Cyril Bouda
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem Zánik mlynářské živnosti
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Prošek Slaba Feldekovský Königotetter Kotlar Heller Burian
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1636 Sybila Polyxena Elznicová, roz. Čejková z Olbramovic.
1698 Kateřina Feldekovská
1763 Königotetter
1840-1866 Antonín Slaba
1880 Václav Kotlar
1881 Joachim Moric Heller
1881 Václav Burian
1887 Josef Prošek
1909-1966 - Václav Prošek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
Třetí zastávkou byl Nový (Nebeský) mlýn č.p. 175, Unhošť (dle map je nyní adresa Markův mlýn ev. č. 232, Unhošť). Jde o nejstarší mlýn na Černém potoce, první zmínka o něm pochází z roku 1636, malá zmínka je pak o prodeji mlýna z roku 1683. První majitelkou byla Sybila Polyxena Elznicová, roz. Čejková z Olbramovic. V roce 1698 je jako vlastník evidována mlynářka Kateřina Feldekovská, v roce 1763 pak mlynář Königotetter. V roce 1866 (někde psáno již 1840) byli majiteli mlýna Antonín a Marie Slábovi (Slabovi ?), z té doby je zmínka o nedostatku vody pro pohon mlýnského kola. Roku 1887 zakoupili mlýn Proškovi. Problém s nedostatkem vody rostl s její vzrůstající spotřebou v Unhošti. Proškův syn Václav celý mlýn opravil a zřídil zde parní stroj na posílení vodního pohonu. Proškovi vlastnili mlýn téměř sto let, v roce 1966 jej Václav a Anna Proškovi prodali a od té doby sloužil rekreačním účelům. V původní nádrži, ze které přepadávala voda na mlýnské kolo, byla zřízena zahrada. Ve 40. letech 20. století se zdejší okolí stalo inspirací pro malíře Cyrila Boudu. Jeden z jeho obrazů (olej na dřevě) nese přímo název Nový mlýn. V současné době je mlýn zanedbaný a zpustlý, ale údajně se začalo pracovat na jeho obnově.
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: