K čemupak je, že mnoho zrní do mlýna nosí,
když je mlýn rozbitý.
(holandské přísloví)

Dolní mlýn, mlýn Pod hájkem

Dolní mlýn, mlýn Pod hájkem
72
Hradišťská
Velehrad
687 06
Uherské Hradiště
Velehrad
49° 5' 50.3'', 17° 24' 46.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn postavený do tvaru písmene L stojí o samotě nedaleko Velehradu. Okolí mlýna zarůstá křovinami. Ke mlýnu vede ze silnice polní cesta asi 300 m dlouhá. Mlýn slouží k obytným účelům.
(DŽ):
Prokazatelným pozůstatkem mlýna je dochovaná zeď lednice a odpadní strouha – při zakreslení lednice a následně mlýnské budovy (N 49°5.83972', E 17°) do let. snímku (ať už 1953 nebo 2009) je patrný rozpor mezi půdorysem současné zástavby (jižně od mlýnské budovy) a Císařským otiskem … současné budovy jsou zřejmě novostavbami, které možná z části využily původních budov zakreslených na Císařském otisku.
Samota
Salaška
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vystavěn v roce 1555 hradišťským měšťanem Václavem pod klášterem a je proto nazýván dolní (též Pavlovský či Spálovský). Byl v purkrechtním držení. Nacházel se na strategickém místě při dvoustupňové hrázi rybníka, která mimo jiné umožňovala bezpečné překonání údolí a byla proto zvolena jako místo pro vybírání mýta. V roce 1560 mlýn koupil od původního majitele bratr opata Jana Kučovského Matyáš, což se nelíbilo členům konventu. Po smrti opata Kučovského nový opat Lukáš převzal v roce 1562 mlýn zpět do držení kláštera.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Souvislá řada mlynářů, jimž dával klášter mlýn do purkrechtního držení, je známa od počátku 18. století. Tehdy měl mlýn dvě složení a jedno složení na proso a byl pronajímán za částku 104 zlatých. Posledním nájemcem byl mlynář Jan Drábek uváděný zde v roce 1780. Již o dva roky později byl však velmi zchátralý mlýn prodán 30. dubna 1782 za 2 500 zl. Janu Preisslerovi. Klášteru se jej totiž nevyplácelo provozovat s ohledem na vysoké režie.

Matrika sezdaných Tupesy: dne 12.7.1799 je zapsána svatba Františky, dcery mlynáře Makity z Tupes s Václavem Horčicou, mlynářem z Velehradu

1799 Václav Horčica

Z mlýna pocházel mlynářský rod Horčiců, 1847 zakoupili mlýn v Tasově

1930 neregistrován

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Drábek
  • Preissler
  • Horčica

Historie mlýna také obsahuje:

1799 Václav Horčica

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn - s historickými hodnotami
    02 2024
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    přízemní
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          U příjezdové cesty jsou patrné stopy po náhonu.
          Okolí mlýna je zarostlé křovím, nelze zjistit, kudy tekla voda do mlýna
          (DŽ):
          POZOR! Náhon vedl k mlýnu od severozápadu (viz mapy v ikonografii a snímek s popisem tamtéž).
          Žádná položka není vyplněna
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          Žádná položka není vyplněna

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          16.10.2014 22:53 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 11.2.2024 14:58
          doxa (Jan Škoda) 30.4.2023 22:55
          Martin Velecký 3.7.2024 21:30
          Dušan 6.4.2016 21:02