Duležitou osobou byl František Holoubek. Narodil se 20. listopadu 1844 v Hostomicích v rodině mydláře. I on se jim stal a v roce 1876 přišel na Vinohrady, kde si v č. p. 269 na Bělehradské ulici otevřel krámek. Diky píli mohl v roce 1883 koupit mlýn v Nuslích č. p. 11, kde zřídil mydlárnu a tavírnu loje. Přesto nadále mlel mouku a vedl pecnářství. Koupil mlýn jeden, ale byly to vlastne dva propojené. Jeden objekt č. p. 11 stál v Nuslich, spojený přes náhon s č. p. 639 na Vinohradech. Mlýnem procházela hranice katastru. Protože byt i krám mẻl na Vinohradech, uváděl firmu jako vinohradskou, ale třeba při zápisu ochranných známek psal Nusle č. p. 11, to byl hlavní závod.
Holoubkova továrna kromě mýdel začala vyrábět i stearinové a parafinové svíčky značek Perun a Astarta. V roce 1890 rozšiřil továrnu a začal podle francouzského patentu výrobu vůbec prvního českého margarínu, který se tehdy dělal z hovězího loje, mléka a vody. Margarin vyráběl pod jmény Orchidea a Konsum. V roce 1906 vznikl rostlinný tuk z kokosových ořechů, Nuselin. Postupně se přidala výroba parfémů Colombo, zubní pasty Klerdont, hraněné sody nebo vodniho skla. V roce 1897 do firmy vstoupil syn František, ale zemřel už v říjnu 1906. Podíl převzala vdova a v roce 1913 přistoupil mladší syn Ferdinand (1888-1934). Otec Holoubek poté z firmy odešel a zemřel v březnu 1919.
V roce 1920 byla podepsána fúze firem F. Čeněk v Jaroměři, Jan Hubínek a syn v Libni a Akciové svičkárny a mydlarny Monopol v Mladé Boleslavi, z čehož vzešla firma „Saponia“, spojené české akciové továrny na mýdla a svíčky. Díky tomu byly Holoubkem pohlceny menší konkurenční závody a vznikl podnik s kapitálem 10 000 000 Kč a velkou továrnou v Neratovicích. V Nuslích se soustředila výroba svíček a mýdla. Vinohradská část továrny byla zbořena začátkem roku 1938, stejně jako původní budova mlýna.
Za války byla výroba tuků klíčová, a to s dohledem Němců dosazených do vedení. Saponii kapitálové ovládla konkurenční Sana, která držela 98 % akcií. V roce 1945 byla Saponia znárodněna a začleněna do národního podniku Sana, vyjma továrny č. p. 502 v Nuslích, kterou dostaly Československé závody tukové. Následně továrnu převzal Velkodistribuční podnik, který z ni udělal sklady a kanceláře. V roce 1953 dostal budovy Pražský velkoobchod potravinářským zbožím a v roce 1965 podnik Potraviny Praha 4. Jejich zánikem v roce 1994 začala rekonstrukce budov pro Kabel Plus, později známý jako UPC Česká republika. Od roku 2024 zde sídlí Národní filmový archiv.
Rudolf Píša
