Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1578 Jan Mlynář, řečený Pekař, okolo 1600 Václav mlynář
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1630 Julenka, 1654 Jakubec, 1 kolo moučné, 1670 Linhart mlynář, 1678 Bartoloměj Nebyldoma, kolem 1700 Jakub Nebyldoma, 1718 Jakub Chromý, 1750 Pavel Osolsobě, 1775 Ondřej Chromý, 1805 Matěj Skuhra, 1839 Ludvík Špinar
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Gabriel Skuhra, měl tři dcery: Štěpánka, Gabriela, Helena – vyučená mlynářkou v Pardubicích.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Helena se provdala za Oldřicha Šmikmátora, mlýn skončil 1942.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Velký rybník patřící ke mlýnu byl zrušen a kompletně zasypán.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Skuhra Julenka Jakubec Linhart Nebyldoma Chromý Osolsobě Špinar Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1939 - Gabriel Skuhra (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
