Mlýnem číslo tři přejímá vládu nad mlýny na horním toku Radotínského potoka slavný a rozvětvený mlynářský rod Kalinů. Je to tzv. Prostřední mlýn Kalinův, když z Horního mlýna, zvaného též Hrázský, se nezachovaly ani jeho zbytky. Již v roce 1850 se uvádí jako zrušený. Prostřední mlýn patří do Tachlovic, ačkoliv je již blíž obci Chýnice. V roce 1593 se v soupise gruntů uvádí, že patřil mlynáři Adamovi. Od roku 1840 byl ve vlastnictví rodu Kalinů. V provozu byl naposledy v roce 1946. Poslední obyvatelkou mlýna byla vdova paňmáma Kalinová, která žila do posledních let svého života, do roku 1972, ve mlýně sama. Byla osobností, která až do konce držela mlynářskou tradici, kolem ní byla vždy pohoda, čistota, vůně buchet a tikot starých pendlovek. Sem se mnozí chodili svěřovat se svými starostmi a nacházeli vždy pochopení a moudrou radu. O paňmámě Kalinové píše dopisovatel Lidové demokracie Josef Klempera, rodák z Tachlovic, který v dětství se svým otcem, pošťákem, prošel celý kraj, že byla pilnou čtenářkou hodnotných knih, o kterých dovedla hezky vyprávět. Svůj článek nazval slovy "Kniha je chléb", které slyšel právě od ní. Mlýn zdědily její děti, které jej v roce 1984 prodaly manželům Josefu a Jaroslavě Štičkovým z Chýnice, kteří se rozsáhlými opravami a údržbou starají o jeho zachování a dobrý stav. V Mezouni žije vnučka paňmámy Kalinové, paní Koldová.
(Irena Kozáková)
