Mlýn dohledán na mapách I. vojenského mapování. (JV)
1.10.1782 Karel starohrabě ze Salm-Reiferscheidtu emfyteuticky prodává mlýn Antonínu Škorpinovi z Olomučan za 285 zl. a 70 zl. roční činže, mlynář bude mlýn a vodní dílo udržovat na vlastní náklad, robotníci dovezou mlecí kameny a potřebné dříví z vrchnostenských lesů (2 malé kmeny červených a 2 bílých buků), pro vrchnost a deputátníky bude mlít zdarma, přičemž dodá z 1 měřice dobrého meliva 1 měřici a 2 achtly mouky, z 1 měřice drobného 1 měřici a 1 achtl, z 1 měřice prosa na kaši 1 měřici 4 achtly, z 1 měřice ječmena na oficírské kroupy 1 měřici 2 achtly, na kroupy pro mužstvo 1 měřici 4 achtly, ječmena na stoupě 1 měřici 2 achtly, pro vrchnoist ročně pořeže kopu kmenů na prkna zdarma. Mlynář nesmí rozprodávat pozemky náležející k mlýnu. Laudemium bude čini 6 kr. z každé zlatky.
8.12.1785 Antonín Škorpina prodal mlýn Karlu Žďárovi ze vsi Desná na litomyšlském panství za 300 zl.
4.7.1798 Karel Žďára předal mlýn svému synovi Františkovi Žďárovi za 650 zl.
15.9.1800 po + Františka Žďáry koupil mlýn Antonín Kupka, syn mlynáře z Jílovic panství Konice a manžel Lidmily, vdovy po Františku Žďárovi za 760 zl.
28.6.1809 mlýn oceněn na 6400 zl.
mlýn postupně silně zadlužen na 2000 + 800 zl.
1811 Antonínu Kupkovi povoleno postavit druhý mlýn s pilou níže po proudu
25.9.1817 Antonín a Mariana (2. manželka) Kupkovi žádají vrchnost o půjčku 3500 zl. na splacení dluhů
11.8.1824 od vrchnosti zakoupil Josef Matuška za 3540 zl.
1826 Josef Matuška
