Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1654 (Berní rula) osedlý Matěj Ulrich, vlastní mlejn s 1 kolem, 30 str. rolí, 8 ks. hov. dobytka, 4 prasata
1818 Jansamühle čp. 123
1839 Johann Wach
1840 Jan Ulrich, manž. Kateřina roz. Lippertová
Franz Wach, manž. Magdalena Pöttzingerová z Toffelmühle u Žlutic
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
syn Václav Wach (*1830), manž. Anna roz. Turbová
1870 syn Franz Wach, m. Terezie
1900 Josef Habla (1883, Krsy - 3.8.1945, Jansův mlýn), manž. Amalie roz. Rücklová (1894-28.9.1945)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Josef Habla.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn postupně zanikal po r. 1945.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1654 Matěj Ulrich
1839 Johann Wach
1840 Jan Ulrich
1850 Franz Wach
Václav Wach
1870 Franz Wach ml.
1900 Josef Habla
1930 - Josef Habla
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
