Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn vznikl v polovině 18. století jako poddanský mlýn panství Želiv.
1838 Vojtěch Slavík
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Bedřich Tošer narozen 1900 se v roce 1919 oženil s Marií Vávrovou (nar. 1896, zemř. 1980) z Květinova u Havlíčkova Brodu. V roce 1922 se jim narodila dcera Marie Tošerová a v roce 1923 dcera Věra Tošerová (zemřela 1980) V roce 1933 zemřel Bedřich Tošer a mlýn vyhořel, Marie Tóšerová hospodařila dál sama, ale mlýn již, obnoven nebyl, pouze se tam vyráběly kroupy a hospodářilo se na, cca. 12 ha lesů a asi 25 ha polí. Ani jedna ze sester se neprovdala, vlastníky hospodářství byly obě Marie (1896, 1922), ale žily všechny tři samy.
1930 Bedřich Tošer
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1953 se Věře Tošerové narodila dcera Marie. Někdy v rámci kolektivizace místní JZD využívalo stodolu a chlévy, později byly strženy střechy z těchto chlévů. V roce 1972 se Marie Tóšerová - (nejmladší) provdala za Jaroslava Jaroše z Bystré a odstěhovali se do Humpolce, kam později odešla i její matka Věra Tošerová. Okolo roku 1987 Jaroslav Jaroš budoval na původním náhonu malou vodní elektrárnu, ale po rozvodu manželů se o stavení starala již pouze Marie, která stavení později prodala.
Vývoj po roce 1989
Současný majitel koupil mlýn kolem roku 2004, z budov zachoval pouze stodolu a na ni přilehlou kolnu. Ostatní, což byla obytná část musel strhnout. I když se snažil zachovat původní zdivo, bohužel to nešlo.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Slavík Kratochvíl Jonáš Tošer Sedlák Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838 Vojtěch Slavík
1839 Jos. Kratochvíl
1930 Bedřich Tošer
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více
Částečný výpisy z matrik fary Mladé Bříště
Pavel Slavik (*1704; +13.4.1776 uvedeno čp.11) mlynář a Alžběta, poddaní k ŽelivuVáclav Slavík mlynář a Anna, Staré Bříště čp.11, poddaní k ŽelivuFrantišek Slavík mlynář a Anna roz. Zemková, poddaní k ŽelivuVojtěch Slavík mlynář a Barbora roz. Suchá, poddaní k ŽelivuJosef Kratochví l mistr mlynářský a Barbora Slavíková, roz. Suchá, poddaní k ŽelivuJosef Jonáš mlynář, syn mlynáře z Rybníku čp.24 a Josefa roz. Machková, poddaní k ŽelivuFrantišek Tošer mlynář, syn Josefa Tošera mlynáře z Rybníku čp.24 a Magdaleny roz. Jonášová a Anna roz. Machková, dcera mlynáře St. Bříště čp.3Antonín Tošer mlynář, syn Josefa Tošera mlynáře z Rybníku čp.24 a Magdaleny roz. Jonášová a Marie roz. KoubkováBedřich Tošer (*1.12.1873; +??) mlynář a oo24.1.1899 Marie roz. Machková (*9.6.1879; +??)Antonín Sedlák (*9.6.1889; +??) mlynář a po 28.2.1911 Marie ovdovělá Tošerová, roz. Machková (*9.6.1879; +??)
Skrýt
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
