Historie
Obecná historie:
Mlýn v Bezděkově je připomínán už v roce 1396. Byl postaven pod vesnicí na mlýnském náhonu u řeky Třebůvky. V roce 1918 u něj vysadil majitel na počest vzniku republiky lípu svobody. U mlýna stojí také litinový kříž na kamenném podstavci s nápisem: „Kříž tento postavil ke cti Boží a na věčnou památku rodiny Albrechtovy léta Páně 1857 Johan Albrecht.“
V roce 1918 u mlýnu vysadil majitel na počest vzniku republiky lípu svobody.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn v Bezděkově je připomínán už v roce 1396. Byl postaven pod vesnicí na mlýnském náhonu u řeky Třebůvky. V roce 1398 začal patřit Bezděkov i s mlýnem k Bouzovu.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1770, 1780 Matěj Špaček
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1861, 1869, 1880 Jan Vrtal (nar. v Paloníně)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1921 Jan Poštulka (nar. v Lošticích)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1948 mlýn znárodnili.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1958 v něm národní podnik Jesenické mlýny, z důvodu ztrátovosti a zbytečného zatěžování pily, zastavil provoz.
Vývoj po roce 1989
Po roce 1989 byl zdevastovaný areál mlýna a pily vrácen původním majitelům a pila je dnes opět v provozu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Špaček Abrecht Vrtal Poštulka Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1770, 1780 Matěj Špaček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zemský archiv v Opavě – Velkostatek Žádlovice inv. č. 171, Gruntovní kniha pro panství Žádlovice – dominikál I. (1743-1820), sken č. 185
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
