Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První zmínka o mlýnu ve středu Lobodic je z roku 1600.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Arcibiskupský znak na fasádě nese dataci 1704, vzniku současné budovy. 20 září 1757 prodalo arcibiskupství mlýn Karlu Nechvátalovi. V roce 1827 provedena rekonstrukce Václavem Urbánkem což připomíná deska na fasádě.
kolem 1772 byl krátkou dobu mlynářem v Lobodicích č.p. 38 Ignác Gottwald, potom se vrátil do Račic
(doplnil Jiří Gottwald)
V roce 1905 vyhořel a přeměněn na elektrárnu pro město Kojetín.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Zobrazit více
První zmínka o mlýnu v Lobodicích pochází z roku 1600. Arcibiskupský znak s datací 1704, umístěný na čelní fasádě, připomíná vznik hlavní budovy nebo její přestavbu. Dne 20. září 1757 prodalo arcibiskupství mlýn Karlu Nechvátalovi. V roce 1827 provedl rekonstrukci Václav Urbánek (Wenzl Urbanek), což také připomíná deska na čelní fasádě. V té době měl mlýn číslo 1 a zahrnoval i přilehlou budovu dnešního sportbaru. Zadní část s číslem 2 byla dřevěná. V roce 1905 mlýn vyhořel a byl přeměněn na vodní elektrárnu pro město Kojetín. K jejímu spuštění došlo v roce 1908. Původně byla do elektrárny instalována Francisova turbína a na počátku třicátých let se uvažovalo o instalaci další turbíny. Elektrárnu dodnes pohání Kaplanova turbína z roku 1932. Voda je přiváděna 11 km dlouhým náhonem táhnoucím se od Bolelouce ke Kojetínu. Součástí mlýna byla zřejmě i přilehlá budova dnešního sportbaru.
https://www.hrady.cz/vodni-mlyn-elektrarna-mesta-kojetina
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
