Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Kamenný mlýn byl zván též mlýn pod Jaroměřickou branou. Zřejmě šlo o nejstarší mlýn v Jevíčku, podle ústního podání jeho vznik lze klást až do 13. stol., prý do r. 1258. Od počátku byl majetkem městského fojta Albera. V roce 1464 náležel městu Jevíčko.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1559 mlýn vlastnil Sedskoň Říha. Podle Klempery od r. 1600 / Tutsch a Mackerle uvádí od r.1552/ patřil Kamenný mlýn Prokopu Podstatskému z Prusínovic - což byl držitel Jevíčka a Bouzova.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1773 – 1776 – Joannes Hamer, žena Anna Marie 1796 – 1812 – Libor Komárek (1766-1812), syn Johana Komárka, mlynáře z Horního Štěpánova, žena Elizabetha Nedomová (1773-1808) z Brodku u Prostějova 1813 – 1822 – Franz Komárek (1768-1823), bratr Libora, žena Antonie Křivánková (1768-1826) z Jevíčka 1822 – 1837 – Philip Pichler (1797-1876) z Jevíčka, žena Anna Komárková (1803-1841), dcera Libora Komárka, bývalého mlynáře (Zdroj: matriční knihy z archivu Zámrsk, sčítání lidu, doplnil J. Komárek)
V r. 1841 se stal majetkem Filipa Pichlera a od roku 1846 patřil Jiřímu Pichlerovi.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1852 – 1866 – Wenzel Pichler (1822-1866 na choleru), syn předchozího, žena Marianna Dokopilová (1829-1888) z Jevíčka.
Poznamenává se, že 3.9. 1866 zemřel na choleru čtyřicetiletý mlynář Václav Pichler. 1869 – 1890 – Jan Holečný (1844-?) z Velkých Opatovic, žena Marianna Pichlerová, vdova po Václavu Pichlerovi 1900 – Jan Mikunda (1848-?), z Třebíče, žena Anna 1910 – 1933 – František Valenta (1865-?) z Podolí u Boskovic, žena Anežka Göllerová (1868-?) z Bohuslavic u Kyjova
(Zdroj: matriční knihy z archivu Zámrsk, sčítání lidu, doplnil J. Komárek)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Poté se na mlýně vystřídala řada mlynářů a majitelů, konkrétně to byli 1930 František Valenta a další z rodu Valentových, např. Vladimír Valenta.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Za 2. světové války mlýn nemlel. Poté byl v provozu ještě v letech 1945 - 1952.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Činnost mlýny byla nuceně ukončena v roce 1952. Poslední majitelkou byla Anastázie Valentová.
V roce 1979 byl mlýn zbořen a příjezdový úvoz zavezen.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
V současné době stojí na místě bývalého Kamenného mlýna budova pro administrativu, majitelem dle KN je S+M Develop.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Pichler Valenta Hamer Komárek Holečný Mikunda
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1773 – 1776 – Joannes Hamer 1796 – 1812 – Libor Komárek 1813 – 1822 – Franz Komárek 1822 – 1837 – Philip Pichler
1841 Filip Pichler
1846 Jiří Pichler
1852 – 1866 – Václav Pichler 1869 – 1890 – Jan Holečný 1900 – Jan Mikunda 1910 – 1933 – František Valenta
Vladimír Valenta
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: