Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Prostřední mlýn byl zván též jako mlýn klášterní, protože byl od nepaměti v majetku kláštera. V roce 1717 mlýn nechal přestavět převor Augustin Schmitt na mlýn s trojím složením a s moderní technikou té doby. V prostorných vysokých místnostech prvního patra zařídil si převor pěkný letní byt.
Roku 1784 za reforem Josefa II. se zrušeným klášterem přešel do majetku Náboženského fondu a byl prodán Jarošovi ze Zboňku.
1794 – 1823 – Augustin Wondra (1766-1828), ž1. žena Rosalie Schmidová (1773-1797), 2. žena Ernestina Zezulová z Jevíčka
(Zdroj: matriční knihy z archivu Zámrsk, sčítání lidu, pomník, doplnil J. Komárek)
1834 Ernestina Miklisová
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1857 – Ludvík Miklis (1795-?), žena Ernestina (1784-?)
1869 – 1875 – Alois Weigel (1819-1875), žena Terezie (1827-?)
1877 – František Ptáček z Boršic, žena Marta Holoubková z Vážan
1883 – Karel Bubeník, žena Terezie Šestáková (1827-1883)
1890 – Adolf Steindl (1845-?) z Winkelsdorfu (německé národnosti), v této době již vdovec, dříve mlynařil v Ivančicích
1900 – 1914 – Zdenko Jaroš (1872-1914, padl v 1. svět. válce) ze Zboňku, žena Marie Koutná (1878-1938) z Knínic
(Zdroj: matriční knihy z archivu Zámrsk, sčítání lidu, pomník, doplnil J. Komárek)
Mlýn byl přechodně zařízen na parní pohon.
První světová válka (1914–1918)
1921 – 1933 – Marie Jarošová, vdova po zesnulém Zdenko Jarošovi mlýn vlastní
(Zdroj: matriční knihy z archivu Zámrsk, sčítání lidu, pomník, doplnil J. Komárek)
1930 Marie Jarošová
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Ve 20. století sloužil bývalý Prostřední mlýn již jen jako skladiště národního podniku DIU /výrobce žiletek/.
Dnes slouží bývalý mlýn různým firmám pro podnikání.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Miklis
- Jaroš
- Wondra
- Weigel
- Ptáček
- Bubeník
- Steindl
Historie mlýna také obsahuje:
Augustiniánský klášter, Náboženský fond, Jaroš ze Zboňku.
1794 – 1823 – Augustin Wondra
1834 Ernestina Miklisová
1857 – Ludvík Miklis
1869 – 1875 – Alois Weigel
1877 – František Ptáček
1883 – Karel Bubeník
1890 – Adolf Steindl
1900 – 1914 – Zdenko Jaroš
1921 – 1933 – Marie Jarošová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
