Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
25. 3. 1281 Vladislav, opolský vévoda, dává se souhlasem své manželky Eufemie a svých synů Everardovi (tisk chybně: Konrádovi) a jeho spolubratrům z premonstrátského řádu 100 velkých franských lánů od hranic vsi Lubno až k hranicím Moravy u řek Ostravice a Sitina na místě, kde se postaví klášter; dovoluje jim postavit v tomto obvodu svobodný mlýn, dává jim svobodné krčmy, rychtu a jiné užitky, které mohou tam nalézti, vyjma zlata a stříbra; pečeť vydavatele (na šňůře z fialových nití, opravovaný větší zlomek)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Ve 30. letech byly v Rychvaldu postaveny ještě další dva mlýny.
Poblíž zámku to byl mlýn Gustava Satkeho s čís. pop. 1058. Po roce 1948 byla činnost soukromých mlýnů zakázána.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Satke
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
