Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Směrem na Starostín stál mlýn "Stockmühle". Již před třicetiletou válkou v roce 1608 byl jako majitel uváděn Josef Teuber.
Za mlýnem "Stockmühle" nalevo od silnice do Mirošova se nacházel rybník. Nalezneme jej i v urbáři z roku 1677. Svojí rozlohou přes 5 hektarů byl druhým největším na Broumovsku.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn byl po mnoho generací v rodinném vlastnictví.
Po roce 1905 mlýn několikrát změnil majitele i nájemce.
Rybník za mlýnem byl asi kolem roku 1905-10 vysušen. Ještě dlouho potom zde byla bažina, protože sem prosakovala voda z pramene za mlýnem a z mlýnského náhonu.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Josef Deux, mlýn a pila
V březnu 1932 mlýn částečně shořel. U obytné budovy hořela střecha. Samotný mlýn shořel až po první poschodí - mlat, zůstaly jen mlecí stolice. I když byly jen lehce poškozeny, byly při obnově mlýna, která trvala půl roku, nahrazeny moderními stroji. O několik let později hořel mlýn znovu. Při požáru bylo zničeno první poschodí středního traktu. Mezi budovami mlýna byly postaveny protipožární stěny, takže se oheň nikdy nepřenesl na všechna stavení.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1950 byl jednotným zemědělským družstvem nevyužitý mlýn adaptován na společné ustájení hovězího dobytka. Postupně docházelo k jeho devastaci, až nakonec musel být stržen.
Sílu oběma mlýnům / Hornímu i Richterovu/ dodávala voda ze Stěnavy, k mlýnům byla přiváděna korytem od Starostína. Voda byla vedena za železnicí a u přejezdu se náhon stáčel do obce. Přes náměstí voda tekla v otevřeném příkopu. K jeho přejezdu sloužily na náměstí dva mosty. Až do konce první světové války se na mostě vybíralo za průjezd povozů mýtné. /EN/
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
