Historie
Obecná historie:
Od roku 1848 spravoval mlýn a pilu při Hornomlýnském rybníku Václav Heimrich. Jeho syn Jan Nepomuk (1853–1933), pozdější zemský a říšský poslanec, je zdědil spolu se škrobárnou, postavenou severovýchodně při rybničním náhonu roku 1873. V roce 1895 založil v Bohdalově továrnu na stroje (čp. 124), kterou v roce 1909 přestěhoval do Jihlavy, kde pracovala ještě v roce 1925 pod názvem J. N. Heimrich a syn, speciální závod pro stavby a přestavby továren na škrob a hospodářských škrobáren. Bohdalovská škrobárna pracovala na základě kontingentních dávek, vedle škrobu a škrobové moučky se jako v jedné z mála na Moravě vyráběl také dextrin. Bohdalovský a jihlavský provoz později vedli společně synové Česlav a Osvald, od roku 1924 škrobárnu spravoval již pouze Osvald Heimrich. Při pile stála strojovna s kotelnou a komínem, kromě toho byla v provozu turbína poháněná vodou z náhonu z Hornomlýnského rybníka a dřevěným náhonem od Záhumenního rybníka. Po znárodnění roku 1948 továrnu, zejména pilu, využívalo zemědělské družstvo. Po roce 1989 byly objekty adaptovány na truhlárnu. V současné době je pila v dezolátním stavu (v betonové kašně se dochovala původní turbína), ostatní budovy nejsou využívány, komín stále stojí.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V r. 1420 byl v Bohdalově jednokolový mlýn u rychty, láízeň, mastnice, a rybník k rychtě.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1684 je zmiňován v matrice Jan Kment, mlynář, Horní mlýn
1685 Jiří Kment horní mlynář
13.10.1778 od hraběte Františka Collalto mlýn o dvou moučných složeních, 4 krupních stoupách a pile emfyteuticky zakoupil mistr mlynářský Bartoloměj Piech za 495 zl. rýn, složených hotově, ze mlýna bude platit 120 zl. roční činže ve čtvrtletních splátkách, veškeré převody do cizí ruky podléhají schválení vrchnosti, laudemium bude činit 3 kr. z každé zlatky (5% ceny), opravy mlýna a zařízení i v případě živelních katastrof hradí pouze mlynář, vrchnost poskytuje ročně 2 malé bukové kmeny zdarma, pro vrchnost, úředníky a dvorskou čeleď bude mlít a pro panský pivovar šrotovat zdarma. Za každý pořezaný kmen na rozličný sortiment pro vrchnost bude dostávat 16 kr. a roční náhradu na broušení pily 4 zl., pokud by však poddaným řezal ukradené kmeny, zaplatí za každý kmen pokutu 6 zl.
V roce 1810 chtěla vrchnost obci mlýn odejmout, ale nakonec k tomu po soudních řízeních nedošlo.
V roce 1875 Jan Nepomuk Heinrich místo původního vodního mlýna založil parní mlýn s vodní pilou, továrnu na škrob, sirup a hroznový cukr. Později v r. 1895 vybudoval strojírnu, v níž se vyráběly parní stroje a hospodářské stroje všeho druhu.
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Bývalý mlýn byl společně s ostatními budovami zestátněn a posléze sloužil pro různé účely zemědělskému družstvu.
Dnes přináleží jako hospodářská budova k rodinnému domu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1684 Jiří Kment
1778 Bartoloměj Piech
1848 Václav Heimrich
Jan Nepomuk Heimrich
1924- Osvald Heimrich
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
