Historie
Obecná historie:
Mlýn pravděpodobně vznikl roku 1530. Říkalo se mu také Krevlický mlýn, jelikož patřil k nedalekému Krevlickému dvoru (LUŇÁK, 1997, s. 57). Podle Vodní knihy (sv. VII, 1982, s. 283) mlýn vlastnil Josef Smrž. V roce 1954 byl mlýn zrušen (Prověrky vodních děl v okrese, 1954). Na jeho místě dnes stojí chata, která byla postavena na základových zdech bývalého mlýna (LUŇÁK, 1997, s. 5
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Vznik mlýna se datuje až k roku 1530. Byl součástí panského dvora.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1880 Josef Smrž
1912 prodán statkáři Stašovi
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Methoděj Staša, čerpadlo
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Krevlický statek byl po r. 1945 znárodněn, mlýn změnil několik majitelů, byl využíván k různým účelům a chátral.
Vývoj po roce 1989
Před úplným zánikem zachránil objekt bývalého mlýna chalupář, který zbytky mlýna citlivě přestavěl na rodinný dům, který využívá k rekreaci. Tím prakticky zachránil kamenné sklepy, které byly dříve jako součást mlýnských podlaží nazýváno "podkolí". I obvodové uzdivo je prakticky původní. Terasa je místo, kde bývala lednice.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1825 František Smrž
1880-1912 Josef Smrž
1912-1930 Methoděj Staša
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
