Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1907 založil František Kuliš z čp. 33, pojmenoval podle své manželky Boženy, lat. Beatrix
kapacita 15 tun pšenice a žita za den
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1939 syn Alois Kuliš provoz rozšířil, zakoupil od Bedřicha Mareše vodní právo a z jeho pily u Blanického mlýna zřídil elektrárnu, z které vedl elektřinu sloupovým 6 kV vedením o délce 16 km do Netolic na pohon mlýna
ve mlýně instalováno skleněné potrubí na obilí a mouku jako první v Čechách
u mlýna zřízena pekárna
1946 k mlýnu přistavěna transformovna připojená na síť JČE
1948 zrušeno vedení od Marešova mlýna, elektřina odebírána ze sítě JČE
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1949 mlýn znárodněn, začleněn do n.p. Jihočeské mlýny České Budějovice
zůstal v provozu
ve mlýně nalezlo zaměstnání i několik mlynářů ze zastavených vodních mlýnů na Blanici (např. Jiří Bürger z Vítějovic, František Hanuš ze Šipounského mlýna)
1975 mlýn do základů vyhořel
znovu postaven jako automatický s denní kapacitou 120 t pšenice, žitná strana již neobnovena
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Vývoj po roce 1989
1994 sourozenci Jiří a Božena Kulišovi mlýn restituovali
2001 obnovena MVE u Marešova mlýna, elektrické vedení však již neobnoveno
2007 s ohledem na pokročilý věk (79 a 80 let) se rozhodli mlýn prodat
mlýn zakoupila firma Unimills, provozovala jej však pouze rok a půl, poté všechny stroje demontovala a prodala
do r. 2013 využívala mlýn jako skladiště, od té doby je prázdný
v provozu pouze pekárna Kuliš a Jerie v majetku potomků rodiny Kulišů
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1907-1939 František Kuliš
1939-1949 Alois Kuliš
1949-1994 n.p. Jihočeské mlýny České Budějovice
1994-2007 Jiří a Božena Kulišovi
2007-2013 fa. Unimills
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
