Historie
Obecná historie:
Jako pod každým hradem a zámkem musil býti mlýn, v němž se pro potřebu hradu i lidu poddaného mlelo, tak bylo i při zámku ryzemburském. „Mleyn nad voborou na řece Úpě blízko zámku o dvou kolách moučných;“ z téhož mlýna platilo se tehdy 40 kop grošův č. a dávali se na zámek dva vepři dobře vykrmení. Mlynář nesměl žádného měřičného což k zámku i ke dvoru mlel, bráti. Při mlýně byla též olejna, kteréž se za 7 kop gr. č. užívá a pila, na kteréž se prkna řeží a klády se k ní po řece dodávají. To všecko počítá si pan z Talmberku za 500 kop gr. č.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Panský mlýn s pilou vyhořel v r. 1891. Nový se pak již nestavěl, byla zde zřízena hájovna.
Poslední mlynář zde byl Vavřena.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vavřena
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
