Historie
Obecná historie:
Mlýn Na Krahulici
První zmínka o mlýnu Na Krahulici pochází z roku 1764, kdy je mlýn uváděn již v 1. vojenském mapování. Původ samotné stavby je však mnohem starší. Posledních 200 let mlýn vlastnila rodina Kalivodova, které však byla celá usedlost zabavena v 50. letech 20. století. Poslední mletí bylo dle pamětníků uskutečněno v Krahulicích okolo roku 1955. Po roce 1990 byl mlýn rodině Kalivodových vrácen. Dle vyprávění samotných členů rodiny zde všichni prožili v 50. letech smutné období svého života. Poté mění objekt často majitele, těch bylo do dnešní doby nejméně pět.
Dle archivních dokumentů je v roce 1998 mlýnice zbořena. Roku 2008 se při místním šetření zjišťuje, že již nestojí ani stodola a na místě se nachází pouze částečně dochovaný výminek. Toho roku přichází mlýn také o čp. 44, které měl poslední dvě století. V následujících letech je alespoň provedena generální údržba areálu i tří rybníků a areál, o velikosti skoro 17 hektarů, je oplocen. Jeden z posledních majitelů zažádá o zrušení památkové ochrany. Ta je zrušena v lednu 2014 a ještě
téhož roku je povolena demolice poslední stavby. K té však naštěstí nestačí dojít.
Matouš Horák s rodinou zakoupil mlýn, tehdy ještě bez vody a elektřiny, v zimě roku 2016 a již v květnu následujícího roku se začíná s funkční, avšak citlivou rekonstrukcí výminku s navazujícím chlévem, jako jediné zbylé stavby. Přesně za rok, tedy v květnu 2018, se rodina Horákova včetně dětí, babičky a veškerého dobytka stěhuje za pomoci přátel do čerstvě opraveného mlýna Na Krahulici. Rodina Horákova přišla do Podbrdí ze Sedlčanska, kde již mnoho let hospodařili, avšak pozemky jejich Malostatku Blatiny přímo ohrožovala potencionální stavba dálnice D3. Od roku 2018 je areál mlýna využíván ke společenským i kulturním akcím, k pořádání letních táborů i ke vzdělávacím programům pro děti. Zemědělské a lesní pozemky jsou s citem ke krajině ekologicky obhospodařovány jak technikou, tak tažnými voly.
Pastviny pak spásá dojné stádo českého strakatého skotu v genových rezervách, jedno z největších stád tohoto druhu v republice. Okrašlovací spolek při Malostatku Blatiny se zase o víkendech věnuje obnově remízků, sadbě původních dřevin či budování tůní a krajinných prvků. Veškerá zemědělská činnost probíhá s důrazem na uchování i podporu veškeré chráněné fauny i flory, vázané na lidskou činnost. Proto není výjimkou zahlédnout zde ledňáčka říčního, luňáka červeného, čápa černého,
zmiji obecnou, čolka horského, rosničku zelenou nebo raka kamenáče, na loukách pak třeba upolín nejvyšší nebo kosatec sibiřský."
Matouš Horák
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1924 Václav Kalivoda se vzdal mlynářské živnosti
1930 František Kalivoda
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
poslední mlynář Josef Kalivoda (syn Václava K.)
1940 mlýn nebyl v provozu
v provozu údajně do pol. 50. let
1. 2. 2014 zrušena památková ochrana
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kalivoda
Historie mlýna také obsahuje:
1820 Kalivoda
1924 Václav Kalivoda
Josef Kalivoda
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: