Historie
Obecná historie:
První zmínka o mlýně v Dlouhé Vsi je z roku 1353, kdy je uváděn jako panský mlýn spolu s krčmou, tvrzí a 4 chalupami, domkem hlídače rybníka a jedním třičtvrtělánem, tedy větší zemědělskou usedlostí. O existenci mlýna je doklad z roku 1466 v souvislosti s místním splavem. Z roku 1667 je další zmínka o mlýně se dvěma složeními a kašníkem.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První zmínka o mlýně v Dlouhé Vsi je z roku 1353, kdy je uváděn jako panský mlýn spolu s krčmou, tvrzí a 4 chalupami, domkem hlídače rybníka a jedním třičtvrtělánem, tedy větší zemědělskou usedlostí. O existenci mlýna je doklad z roku 1466 v souvislosti s místním splavem.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Z roku 1667 je další zmínka o mlýně se dvěma složeními a kašníkem. Od mlynáře Dvořáka koupil mlýn v roce 1797 smlouvou z 10. srpna Georg Adámek za 10 000 zlatých. Mlýn ve vlastnictví jeho rodiny byl provozován až do roku 1950.
1833 Josef Adámek
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V roce 1866 byla budova mlýna rozšířena přístavbou na pravý břeh strouhy, ve staré budově na levé straně pak zůstalo šrotování, loupání prosa na kaši a dělání krup z ječmene. Původně mlýn poháněla dvě vodní kola na spodní vodu o průměru 6 m, zvaná Amerikány, později menší o průměru 2,5 m na horní náhon. V roce 1905 došlo ke stavbě první a roku 1907 druhé turbíny. Druhá turbína umožnila osvětlit mlýn vlastní elektřinou. Každá turbína měla výkon 18 HP.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1914 došlo k zvýšení hlavní budovy o patro.
První republika (1919–1938)
Mlynář Adámek podporoval Sokol a tak v roce 1923 dynamo z mlýna umožnilo osvětlení i pro divadelní hru Lucerna, hranou Sokolem v místním hostinci u Vetešníků. Místo u mlýnského splavu bylo i oblíbeným výletním místem, zvaným Zamlýní.
1930 Josef Adámek
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po roce 1950 postupně chátral nejen mlýn, ale i jeho zařízení a v roce 1958 byl zničen i dlouhoveský splav, opravovaný naposled v roce 1903. V roce 1964 zanikl náhon.
Vývoj po roce 1989
S rekonstrukcí objektu se začalo až v roce 1993.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
- 1797 Dvořák
1797 - Jiří Adámek
1833 Josef Adámek
1930 Josef Adámek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
