Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1912 usedlost čp. 20 v Pečičkách prodal Rudolf Orna mlynáři Markovi, pole při mlýnu pronajal a odstěhoval se na statek do nedalekých Hájů.
V roce 1914 mlýn vyhořel. Marek však neměl na obnovu mlýna dostatek prostředků, pouze jej opatřil novou krytinou a prodal Josefu Bezvodovi. Ten mlýn opravil a uvedl do chodu.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V listopadu 1924 mlýn za 120 000 Kč koupil Karel Šebík, který jej však už v červnu 1925 přenechal Otovi Fišerovi. Fišer mlýn i hospodářství zvelebil.
1930 Otto Fišer
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1955 provoz zastaven, Fišer odešel pracovat do průmyslu.
V současné době je mlýn Kopec v majetku dcery a zetě Josefa, kteří se postarali o úpravu mlýna do původní podoby. Jen nápis Válcový mlýn Oty Fišera chybí.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Fišer
- Krejčí
- Orna
- Marek
- Bezvoda
- Šebík
Historie mlýna také obsahuje:
1839 Vojtěch Krejčí
-1912 Rudolf Orna
1912-1914 Marek
1914-1924 Josef Bezvoda
1924-1925 Karel Šebík
1925-1947 Otto Fišer
1947-1955 Josef Fišer.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
