Historie
Obecná historie:
V minulosti se také nazýval „Hoření mlýn“, doložen je v roce 1520 jako majetek Jana Radimského ze Slavkova. Později byl v majetku rodiny Morávků a v roce 1863 K Weinricha. Od roku 1885 mlýn spravovala Vídeňská akademická společnost, od které ho v roce 1897 odkoupil kníže Jan z Lichtenštejna. Od roku 1900 byl majitelem mlýna Benedikt Hynek, od kterého získal své současné jméno. Mlýn byl v provozu do roku 1970, v roce 1992 byl vrácen v restituci Františku Hynkovi a dnes opět mele pšeničnou mouku.
Budova mlýnice a brána do areálu pocházejí z roku 1808.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Poprvé byl mlýn doložen k roku 1520 jako majetek Jana Radimského ze Slavkova.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn přešel do majetku rodiny Morávkovy.
1792 Václav Řehák
koupil Jan Riegel (+ 6.4.1805), mlýn znamenitě opravil a 1799 prodal mlynáři Karabáčkovi za 34.000 zl. a sobě zakoupil dům v Praze (František Jan Vavák, Paměti)
V roce 1863 získal mlýn K. Weinrich. Od roku 1885 mlýn spravovala Vídeňská akademická společnost, od které ho koupil v roce 1897 kníže Jan z Lichtenštejna. Od roku 1900 byl majitelem mlýna Benedikt Hynek.
1882 - Kateřina Podlipná, r. Marek, dc. mlynáře z Peček, babička dítěte (SOA Litoměřice, Dolánky nad Ohří, sig. L28/17 pro Hrdly, sn. 59) (mGh)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn byl v provozu do r. 1970.
V roce 1992 byl v restituci vrácen Františku Hynkovi. V současnosti mlýn mele pšeničnou mouku.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Morávek
- Weinrich
- Hynek
- Řehák
- Marek
- Riegel
- Karabáček
Historie mlýna také obsahuje:
rodina Morávkova
1792 Václav Řehák
-1799 Jan Riegel
1799- Karabáček
1863 K. Weinrich
1882 Marek
1885 Vídeňská akademická společnost
1897 Jan z Lichtenštejna.
1900 Benedikt Hynek.
1939 - František Buchar a J. Kanda (RR)
1992 - František Hynek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
