Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Kdo je ve mlýně, je pokládán za mlynáře.
(ruské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Perničkův, Horní mlýn

Perničkův, Horní mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Újezd u Rosic

PSČ

664 84

Okres

Brno-venkov

Katastrální území

Újezd u Rosic

GPS

49° 13' 20.7'', 16° 14' 18.9''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn je adaptovaný na rodinný dům.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Chvojnice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1482 Hynek z Kukvic kupuje ves s mlýnem od Jana ze Schelenberka

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1659 Jakub, mlynář na mlýně o 1 složení má 14 měřic pozemků

1739 František Neruda

1745 uzavírá sňatek Mathias Neruda (děti Frantz Neruda * 1757, Catharina Neruda * 1767, Joanes Georgius Neruda * 1770), pocházel ze Sudic z Olšinského mlýna, umírá 1787 v Újezdě na Horním mlýně

1752 roční daň 25 zl. 46 kr.

1768-1774 Josef Neruda

1785 Matěj Neruda, 7 jiter polí, 2 jitra luk

1.4.1788 František Neruda

1817-1825 František Neruda

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1876 Vincenc Neruda

1887 utopil se Anton, dvouletý syn mlynáře Aloise Špačka

1889 Antonín Štoček

1905 Adolf Pánovec, postavena silnice z Hlubokého do Újezda

na mlýn se přiženil Karel Pernička, vzal si Pánovcovu dceru Marii

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1920 mlýn zastaven, pouze se šrotuje

1930 Karel Pernička

Události

Zánik mlynářské živnosti

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1940 ukončeno šrotování

1940 mlýn zdědila dcera Miroslava Perníčková (1915-2007), vzala si Antonína Kopuletého (1912-1957) z Hlubokého, v mlýně zřídil kolářskou dílnu

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1957 Antonín Kopuletý smrtelně zraněn na uhelné brigádě na dole Antonín ve Zbýšově

1969 převzal syn Miroslav Kopuletý (1947-2011)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Vývoj po roce 1989

2011 dcera Markéta (* 1977) vd. za Přemysla Pavliše (* 1977), pravnuka mlynáře a malíře z Ketkovického mlýna.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Neruda
Špaček
Pernička
Štoček
Pánovec

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1659 Jakub

1739 František Neruda

V roce 1745 uzavírá sňatek Mathias Neruda viz: https://www.mza.cz/…jp2 až od roku 1757 jsou zaznamenáni jejich potomci narození v horním mlýně v Újezdě (Frantz Neruda * 1757 , Catharina Neruda * 1767, Joanes Georgius Neruda * 1770), Mathias Neruda pocházel ze Sudic z Olšinského mlýna; umírá 1787 v Újezdě na Horním mlýně No 19.

1768-1774 Josef Neruda

1785 Matěj Neruda

1788-1825 František Neruda

1876 Vincenc Neruda

1887 Alois Špaček

1889 Antonín Štoček

1905 Adolf Pánovec

1930 Karel Pernička

1940 Miroslava Perníčková

1940-1957 Antonín Kopuletý

1969-2011 Miroslav Kopuletý

2011 Markéta Pavlišová

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1 kamenné složení

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon
rybník
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Rybník na východ od mlýna s vodním dílem mlýna nesouvisel
700 m dlouhý náhon z Chvojnice, voda odtékala k o 300 m níže položenému Dolnímu mlýnu.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,15 m3/s, spád 4,1 m, výkon 4,3 k.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,15 m3/s, spád 4,1 m, výkon 4,3 k.

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinistersvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Další upřesněníDíl 14 Jihlava, str. 32

AutorMinistersvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Další upřesněníDíl 14 Jihlava, str. 32

AutorKarel Stejskal

NázevMlýny na povodí (dolní) Oslavy

Rok vydání2012

Místo vydáníNáměšť nad Oslavou

Další upřesněnís. 82-84

Prameny

Místo uloženíMZA Brno

Název fonduPozemkové knihy - panství Rosice

Název archiválieDominikální pozemková kniha: Horní újezdský mlýn, Dolní újezdský mlýn, Březina, Litostrov, Vysoké Popovice (= Popovice), Příbram na Moravě (= Příbram), Rosice, Pendrov, Říčky, Zastávka, Tetčice, Omice (= Vomice), Zbraslav – díl, Zhoř

Evidenční jednotkaúřední kniha

Inventární číslo, signatura7264

Místo uloženíMZA Brno

Název fonduPozemkové knihy - panství Rosice

Evidenční jednotkaúřední kniha

Inventární číslo, signatura7264