Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1590 zmínka o mlýnu, pak flusárna a pak opět mlýn. (RŠ)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Od roku 1878 pustý. V roce 1915 budovy obývá rybniční hajný.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Mlýn byl v 17. století v držení rodu Dyků (často psáni jako Dikové): Václav Dik z Bubovic 1641, Václav Dyk 1691.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
V matrice Bubovic je zápis roku 1773, kdy vdává mlynář Matěj Hovorka, Bubovice, dceru. Dále se rodí další generaci děti, mlynáři Matěji Hovorkovi a jeho ženě Máří Magdaleně, v letech 1789 - 1804. Z těchto dětí pochází s největší pravděpodobností náš předek, který následně žil v Březnici jako krejčí..
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
