Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Obec Roudníček se nachází na území české křídové pánve, kde vyvěrají podzemní vody a právě zde je nejbohatší místo těchto podzemních vod. V některých místech jsou vývěry i v délce několika desítek metrů. Největším vývěrem podzemních vod je pramen " V jeskyni" na jižním okraji obce Roudníček. Pramen má stálou vydatnost 12,5 - 13 litrů za sekundu. Vyvěrá asi 80 m jižně od zatáčky silnice při jižním okraji obce z jeskyňky v pískovcové stěně. Vody vtékají do malého rybníka.
Tyto vody byly již v dávné minulosti využity k pohánění vodních kol mlýnů. Když totiž při povodni zanikl miletický mlýn, byla v okolí nouze o mletí obilí. A tak v Roudníčku byl na začátku 16. století založen Dolní mlýn. Jednalo se o mlýn panský, a mlynář z tohoto mlýna byl osvobozen od roboty na panském.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1613 se na tomto mlýně uvádí mlynář Tyburci.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Po něm tu mlynařil Kračmer.
Na indikační skice z r. 1840 je uveden v čp.23 Antonín Rožek.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Jméno dalšího mlynáře se nám zachovalo až z 19. století - od roku 1863 byl na Dolním mlýně Hynek Stejskal.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století byly zdejší vodní mlýny využívány též k drcení zemitých okrů, které byly dále plaveny v systému pánví, kde docházelo po odstranění mechanických přimíšenin k usazování okrů. Získaná okrová barviva byla používána jako nátěry na domy, při výrobě linolea, v papírnách atd.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
V současné době je bývalý mlýn v katastru nemovitostí veden jako rodinný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Tyburci Kračmer Rožek Stejskal Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
