Podvílovský, Jílovský mlýn

1757 - Mlýn je zmíněn v tereziánském katastru. Je zde uvedeno - mlýn o dvou kolech se stoupou a pilou. Na I. vojenském mapování – josefském 1764-1768 a 1780-1783 jako severovýchodní samota nad obcí.

1838 – na skice, otisku i originální mapě stabilního katastru je rybníček, pod jeho hrází obdélníková nespalná budova s jedním kolem, kolmo na ni je napojena obdélníková ještě spalná budova, vlastníkem je Jiří Bozděch, lokalita se jmenuje U Mlejna.

II. vojenské mapování – Františkovo 1836-1852 jako Podgillowsky M. vesnice Gillau. Mlynářem je syn Jiřího Bozděcha  Josef *1805.  Této rodině patřil mlýn do r. 1841.

sčítání obyvatel 1869 – Antonín Frank ( *1801 Křístín u Klatov  + 1879 )

III. vojenské mapování - Františko-josefské 1877-1880 jako Podgittovsky M. , vesnice Jillau
sčítání obyvatel 1880 – Barbora Franková ( *1848 Lhotce ) vdova po Antonínu Frankovi, ve mlýně 10 obyvatel

sčítání obyvatel 1890 – stále Barbora Franková ( *1848 Lhotce )

sčítání obyvatel 1900 – i nadále Barbora Franková ( *1848 Lhotce )

sčítání obyvatel 1910 – mlynářem manžel dcery Barbory Frankové Kateřiny Jan Bolina ( *1875 ) v místě od roku 1906

Manžel Kateřiny Frankové se jmenoval Jan Vaislav Bolina, narozen 25. září 1875 v Čekanicích č. p. 32, soudní okres Blatná, kde se vyučil mlynářskému řemeslu u svého otce. Po sňatku s Kateřinou odchází jako mlynář na mlýn ve Vílově č. p. 14, kde se mu postupně narodily tři děti.
V září 1913 se s rodinou přestěhoval na mlýn v obci Pole u Kadova, který koupil, a provozoval zde mlynářské řemeslo až do roku 1943. Zde také umírá. (Alkuro)

od roku 1913 majiteli Josef a Josefa Valečkovi. V té době už se zde nemlelo.

1913-1922 majiteli Josef a Josefa Valečkovi. V té době už se zde nemlelo. Pan Valečka padl v 1. světové válce na Piavě.

sčítání obyvatel 1921 – mlynářství není uvedeno jako povolání.

1922-1959 majitelkou Josefa Valečková

1930 – v Seznamu vodních děl republiky Československé není uveden.

majitelkou Josefa Valečková

1957 – na leteckém snímku je zřetelná zděná budova mlýna, původně na ni kolmo napojená  dřevěná budova nestojí, neexistuje ani rybník před mlýnem.

Od r.1959 - Mlýn zdědila dcera Josefy Valečkové Libuše Tichá, která jej prodala v sedmdesátých letech místnímu JZD Úsilov. Při rekultivacích, které se v době socialismu hojně dělaly, byl mlýn zbořen a celý pozemek rozorán. V té době byl též regulován potok. Louky kolem potoka byly rozorány a byla zlikvidována též mlýnská strouha od Úsilova.