Historie
Obecná historie:
Mlýn v Rokytnici č. 29, nájemce Josef Koncer, rodák šanovský, byl uzavřen v důsledku sjednocené moučné výroby. Žádost obce o znovuotevření při rayonování mlýnů byla zamítnuta. Mlýn je majetkem Františky Hamalčíkové, vdově po mlynáři a zvěroklestiči Petru Hamalčíkovi. Původně byl to mlýn panský (vrchnostenský). Původní majitel mlýna o 1 složení Václav Holubec prodal mlýn roku 1669 vrchnosti. Patřil k němu 1 kus pole o 6 měřicích. V této době je zmínka o vrchnostenském mlýnu o 1 složení, o vrchnostenské ovčárni a dvoře, o vrchnostenském šenkhausu a palírně v Rokytnici dne 18. augus 1667 Zdeněk ze Zástřizl. Později přešel mlýn do majetku N. Dubiáka ze Slovenska. Asi v roce 1850 prodal jej Josefu Hamalčíkovi z Lipové, po něm jej zdědil syn Petr. Původní složení bylo na kameny. Petr Hamalčík pořídil válce. Po požáru v roce 1905 byl znovu postaven a zřízena i pila, ta však byla později zrušena. V roce 1915 zachycen transmisní stárek 62 letý Jan Čada a zemřel na zlomeninu páteře. Po první světové válce najal mlýn Josef Papež, pro častý nedostatek vody opatřil jej motorem na dřevní plyn, jímž vyráběli i elektrický proud pro svou domácnost. Mlýn dobře prosperoval a zavedeno i obchodní mletí. Po odchodu Papeže vedl mlýn syn majitelky Josef Hamalčík (zemřel na TBC), po něm převzal nájem Leop. Hofman a pak Josef Koncer, jenž opatřil mlýn turbinou a rozšířil o jednu stolici. Po zavedení elektrického proudu v r. 1939 instalován i pohon elektrický. Denní kapacita až 30 q. Za druhé světové války přiděleny mlýnu kromě Rokytnice i Šanov a Hostětín.
[https://www.rokytnice.org/index.php?option=com_content&task=view&id=54&Itemid=150 - zápis v Kronice obce 1951]
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Původní majitel mlýna o 1 složení Václav Holubec prodal mlýn roku 1669 vrchnosti. Patřil k němu 1 kus pole o 6 měřicích.
1828 Jan Dubčák
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Asi v roce 1850 prodal jej Josefu Hamalčíkovi z Lipové, po něm jej zdědil syn Petr. Původní složení bylo na kameny. Petr Hamalčík pořídil válce.
Po požáru v roce 1905 byl znovu postaven a zřízena i pila, ta však byla později zrušena.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1915 zachycen transmisní stárek 62 letý Jan Čada a zemřel na zlomeninu páteře.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První republika (1919–1938)
Po první světové válce najal mlýn Josef Papež, pro častý nedostatek vody opatřil jej motorem na dřevní plyn, jímž vyráběli i elektrický proud pro svou domácnost.
1930 Jan Papež
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po odchodu Papeže vedl mlýn syn majitelky Josef Hamalčík (zemřel na TBC), po něm převzal nájem Leop. Hofman a pak Josef Koncer, jenž opatřil mlýn turbinou a rozšířil o jednu stolici.
Po zavedení elektrického proudu v r. 1939 instalován i pohon elektrický. Denní kapacita až 30 q.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1951 mlýn uzavřen (mlynář Josef Koncer)
1972 mlýn zbořen
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Dubčák Papež Holubec Dubiák Hamalčík Hofman Koncer
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
do 1669 Václav Holubec
1828 Jan Dubčák
cca do 1850 N. Dubiák
od cca 1850 Josef Hamalčík z Lipové, po něm jej zdědil syn Petr
Petr Hamalčík
Frantička Hamalčíková (nájemce J. Papež)
1930 Jan Papež
Josef Hamalčík (syn majitelky)
nájem Leop. Hofman
Josef Koncer
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: