Aselův mlýn a pila; Aselmühle, Unter Mühle

O Hroznětíně je zmínka už roku 1217, kdy ho zbožný Hroznata daroval klášteru v Teplé a toto darování potvrdil Karel IV listinou 3. 5. 1350, kde je napsáno: povolení zakládat v lesích okolo Hroznětína moučné mlýny a hamry na zpracování železné rudy. Důležitým zdrojem pro získání energie byla říčka Bystřice, která po staletí tekla na náhony vodních kol a později do vodních turbín.
V Hroznětíně v Tereziánském katastru r. 1757 část rustical:  4 mlýny o 8 kolech na nestálé vodě, olejna, tříselník a jedna koželužna, v roce 1748 část dominical
zmiňuje pilu a tříselník.
Tento ,původně moučný mlýn dokonale využil terénu zákruty Bystřice a přítoku potoka od Lípy a na krátkém náhonu získal potřebný spád, později byl rozšířen o pilu. V roce 1858 kupuje mlýn Josef Reinwarth a ten samý rok se ožení s Theresii. V roce 1892 mlýn přepisují na děti Anton a Amalie Reinwarth, r.1916 získává celý mlýn Anton a mlýn přestaví. Nad vchodem domu je letopočet 1922 a v roce 1927 jednu polovinu převede na Anna Reinwalth.Po válce v roce 1952 přechází mlýn na správu lesního hospodářství Horní Blatná. Dnes je mlýn součástí katastru obce Merklín č.p. 74 a parcele 102.
Mlýn a pila měla mezi válkami dvě kola na horní vodu o výšce 3,7m a 4,8m a průtoku 60 l/s a 90l/s a i dnes by se lokalita dala využít .

Martin Hanč