Rourní mlýn; Rohrermühle

O Hroznětíně je zmínka už roku 1217, kdy ho zbožný Hroznata daroval klášteru v Teplé a toto darování potvrdil Karel IV listinou 3. 5. 1350, kde je napsáno: povolení zakládat v lesích okolo Hroznětína moučné mlýny a hamry na zpracování železné rudy. Důležitým zdrojem pro získání energie byla říčka Bystřice, která po staletí tekla na náhony vodních kol a později do vodních turbín.
V Hroznětíně v Tereziánském katastru r. 1757 část rustical: 4 mlýny o 8 kolech na nestálé vodě, olejna, tříselník a jedna koželužna, v roce 1748 část dominical
zmiňuje pilu a tříselník.

Mlýn se nacházel na pravém břehu za silnicí ,naproti mostu do zemědělského areálu. V roce 1878 majitel mlýna Ignác Hammer zapisuje vlastnictví na své tři děti Franzisku, Magdalenu a Marii Hammerovi. V roce 1887 sestry Franziska provdaná Lillová a Magdalena provdaná Schmidtová prodávají podíly sestře Marii teď Műllerové a Jakobu Műllerovi. V r. 1918 kupuje mlýn Jakob Műller a v roce 1920 převádí polovinu na nezletilou dceru Annu, v roce 1933 i druhou polovinu a v roce 1942 je už
zletilá (21 let). Původní mlýn za Ignáce H. měl kolo na horní vodu a dvě mlecí složení. V roce 1932 se uvádí, že zde byla výroba dřevité vlny, kolo vysoké 3 m na 160 l/s o výkonu 4 KS. Po válce mu pamětníci říkali Sedláčkova pila a řezali tam trámy a prkna.

Martin Hanč