Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V Berní rule 1654 uveden jako pustý, náleželo k němu 36 strychů polí.
1722 obnoven.
Sídlil zde rod Marvanů, mlýn údajně nebyl výdělečný.
1840 Josef Marvan
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Koncem 19. stol. koupil mlýn se zbytkem hospodářství od Marvanů Ludvík Obst.
V r. 1903 zde již bylo 6 stavů, mlýn stále pracoval. (RR)
1905 ukončeno mletí.
1908 zřízena tkalcovna na 6 stavů.
1911 postavena nová tkalcovna o 14 stavech, nájemci Bedřich Obst, Ježek z Bystrého, Štěp z Dobřan, Souček.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Adolf Obst
1938 zde ubytován čs. vojenský pracovní oddíl. pracující na výstavbě opevnění.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
od 1722 Marvan
1840 Josef Marvan
do 1905 Ludvík Obst
1905 Bernard Obst
1930 Adolf Obst
Adolf Obst v roce 1962 ještě tkal
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Pověst
Podle vyprávění mlynář s mlynářkou Marcvanovi objížděli své pozemky na koních, koně již paní mlynářku zdaleka poznávali.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
