Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Vodní mlýn v Domoušicích měl čp. 47. První zprávu o něm zachycujeme v 18. století, kdy se na mlýně v letech 1761-62 uvádí mlynář Antonín Rollinger se svou manželkou Evou. V letech 1765-67 zde mlynařil Jak Prokš. Dalšími doloženými mlynáři ještě v 18. stol. zde byli Vojtěch Hoffman, Jan Neudörfel a Daniel Böhm.
V letech 1779-1802 na mlýně v Domoušicích hospodařil mlynář Ignáz Hölzel s manželkou Markétou a po něm jeho syn Jan. Po smrti Jana Hölzla 31. října 1841 mlýn připadl Aloisi Hölzlovi, synovci zemřelého.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Od roku 1882 hospodařila na mlýně Otilie Soukupová společně s Františkem Soukupem.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
V současné době již mlýn neexistuje. V místech, kde mlýn stál /pozemek p.č.st.98, rozdělený na p.č.st.98/1 a 98/2/, stojí dva rekreační domky, jeden z nich má evidenční číslo 15.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Rollinger Prokš Hoffman Neudörfel Böhm Hölzel Soukup Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1911 - František Soukup (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
