Uživatel

Hledat

Mlynáři jsou všichni stejní, řekl onen mlynář,
jenž měl být oběšen, když se ho zeptali,
jestli zná nějakého, který by zloděj nebyl.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Hořejší, Siblíkův mlýn

Hořejší, Siblíkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Mladý Smolivec

PSČ

33501

Okres

Plzeň-jih

Katastrální území

Mladý Smolivec

GPS

49° 30' 31.9'', 13° 44' 0.4''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn na severním okraji obce, spolehlivě připomínán k roku 1542, od roku 1860 v držení rodu Siblíků, z nichž pocházel i učitel Josef Siblík, amatérský archeolog, objevitel pravěké minulosti Blatenska a zakladatel muzea v Blatné.

Poloha vůči obci

370 m sz od kapličky v Mladém Smolivci

Vodní tok

Lomnice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

26.7.1432 Noha ze Smolevce prodal mlýn za groš Jakubovi, Chýlevcovu synovi z Újezda (není ale známo, o který z obou smoliveckých mlýnů se jednalo)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

26.4.1542 Václav Zmrzlík ze Svojšína vkládá své majetky do Desk zemských, jmenován mlýn nad Smolivcem

17.5.1564 Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal lnářské panství, v tom i mlýn nad Smolivcem, Zdeňkovi ze Šternberka

1586 spor mezi majiteli Starého a Mladého Smolivce o vodu v náhonu, předkupní právo na mlýn přiznáno rodu Řesanských, majitelům Starého Smolivce

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

mlýn náleží k Starému Smolivci, panství Oselce

1652-1663 mlynář Jan

1681 Petr Šíma

1701-1702 Matěj Černý

1712-1721 Matěj Kott

1724-1727 Jan Hrdlička, Hořejší mlýn

1757 mlýn o jednom kole, jedné stoupě a pile, příslušný k oseleckému panství

24.4.1775 vrchnostenský úřad v Oselcích prodal mlýn a pilu s 5 strychy polí Josefu Štverákovi z Konětop za 370 zlatých

28.8.1807 Josef Štverák prodal mlýn za 10 000 zl. manželům Josefovi a Josefě Vlasákovým

24.4.1808 manželé Vlasákovi prodali mlýn Josefu Zelenkovi

20.3.1843 Josef Zelenka prodal mlýn a pilu za 4400 zl. Františkovi a Antonii Hrdličkovým

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1854 nájemce František Kuška

23.10.1859 František a Antonie Hrdličkovi zastavili mlýn a pilu v ceně 8700 zl. Františku a Marii Nádherným

13.6.1860 od manželů Hrdličkových zakoupil za 8700 zl. Jakub Siblík s manželkou Annou roz. Skalovou

1870-1881 oselecký velkostatek pronajal rybník Struhový mlynáři Jakubu Siblíkovi

1873-1876 Jakub Siblík starostou Mladého Smolivce

1884 mlýn převzal syn František Siblík, 1889 se oženil s Marií roz. Fialovou

druhý syn Jakuba Siblíka Josef Siblík (1863-1931) vystudoval učitelský ústav v Příbrami, působil v Blatné, kde se stal ředitelem měšťanské školy. Věnoval se archeolologii, založil muzeum v Blatné, účastnil se archeologických sjezdů a vydal řadu odborných publikací o pravěku Blatenska a Březnicka. 19. 7. 2014 mu byl za přítomnosti pravnučky PaedDr. Dagnar Hozové u mlýna odhalen kámen s pamětní deskou.

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1922 mlýn převzala dcera Barbora s manželem Janem Sloupem

1930 Jan Sloup

1937 mlýn přestavěl (přestavbu provedl František Müller z Radošic)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1958 zemřel Jan Sloup

1960 Barbora Sloupová prodala mlýn Josefu Říhovi z Mladého Smolivce čp. 43, mlýn přestavěl na dva byty

zdědila dcera Marie, provdaná za Václava Šlaise

Vývoj po roce 1989

mlýn obývá Václav Šlais s rodinou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Šíma
Černý
Kott
Hrdlička
Štverák
Vlasák
Zelenka
Kuška
Nádherný
Siblík
Sloup

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1564 Václav Zmrzlík ze Svojšína

1564- Zdeněk ze Šternberka

1586- rod Řesanských

1652-1663 Jan

1681 Petr Šíma

1701-1702 Matěj Černý

1712-1721 Matěj Kott

1724-1727 Jan Hrdlička

1775-1807 Josef Štverák

1807-1808 Josef Vlasák

1808-1843 Josef Zelenka

1843-1859 František Hrdlička

1854 František Kuška (nájemce)

1859-1860 František Nádherný

1860-1884 Jakub Siblík

1884-1922 František Siblík

1922-1958 Jan Sloup

1922-1960 Barbora Sloupová

1960- Josef Říha

Václav Šlais

Mlýn je vyobrazen na:

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

11 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

1937 Jan Sloup mlýn přestavěl
Po roce 1960 mlýnice přestavěna na bydlení, otlučena původní fasáda i s nápisem VÁLCOVÝ MLÝN JAN SLOUP, vybourány otvory pro trojdílná okna, zazděn vyskladňovací otvor

Historické stavební prvky – exteriér

epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
náhrobky, pamětní desky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1931:
1 stolice válců jednopárová dl. 50 cm, prům. 30 cm
1 francouzský kámen
1 loupačka
1 mlátička
1 řezačka
1 pila šindelka
nelze hnát vše současně

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa
šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

1757 mlýn se stoupou a pilou
1930 mlýn a šindelka

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

500 m nad mlýnem pevný kamenný jízek, 6 m dlouhý, v koruně ze žulových narovnaných kamenů, koruna je tvořena dřevěným silným pražcem, zachycující vodu od splavu Struhového rybníka, jízkem voda vedena do náhonu, který je majetkem velkostatku Lnáře, 90 m pod jízkem teče strouhou do náhonu voda od čapu Struhového rybníka, 30 m před budovou mlýna v pravém břehu náhonu jalové stavidlo, přebytečná voda propouští se do jalového odpadu, který teče mezi pozemky v délce 90 m a vlévá se do potoka Lomnice. V mlýnském náhonu jsou dvě jednoduchá stavidla, v zimě když se vytvoří silná vrstva ledu, stavidla se otevřou, sníží se hladina a voda je pak chráněna vrstvou ledu před zmrznutím
Majitel rybníka ve Starém Smolivci je povinen dodat zdarma v čas potřeby do mlýna nové vantroky a přivážet nové mlýnské kameny, ovšem nejdále z Plzně, přičemž mu mlynář uhradí stravu a krmení pro koně.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
1) hltnost 0,86 m3/s, spád 4,4 m, výkon 3,2 HP
D=4,2 m, b=0,72 m, a=0,25 m, n=8
2) hltnost 0,71 m3/s, spád 5,2 m, výkon 3,1 HP
D=3,9 m, b=0,6 m, a=0,25 m, n=8

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
1) hltnost 0,86 m3/s, spád 4,4 m, výkon 3,2 HP
D=4,2 m, b=0,72 m, a=0,25 m, n=8
2) hltnost 0,71 m3/s, spád 5,2 m, výkon 3,1 HP
D=3,9 m, b=0,6 m, a=0,25 m, n=8

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

Výrobce

PopisInstalována 1937